Česká vesnice Svatá Helena v rumunském Banátu letos slavila dvě stě let a chtěla mít něco na památku. Její místostarosta proto pozval fotografa Romana France, aby udělal skupinový portrét všech obyvatel. Nakonec bylo portrétů celých vesnic mnohem více, přidaly se totiž i české obce ze sousedství. Nechyběly při tom ani vtipné momenty. Třeba když pak farář z Rovenska vyšplhal kvůli fotce na stříšku.
Před dvěma sty lety vyšlo z Vídně prvních dvaapadesát rodin českých kolonistů na dvouměsíční pouť do dalekého Banátu v dnešním Rumunsku. Putovali na jihozápadní hranici tehdejšího rakouského císařství, aby založili české osady, které existují dodnes.
V kopcích nad Dunajem na úpatí Karpat leží šest vesnic, které v divoké rumunské přírodě působí jako zjevení. Na začátku 19. století je založili Češi, kteří se sem přestěhovali v domnění, že jdou za lepším, a dodnes jsou včetně jazyka ryze české. Nahlédněte, jak krajané v Banátu žijí, a projděte si tipy na zajímavá místa k navštívení.
Rumunský Banát, kde od 19. století žijí čeští krajané, zažívá další vlnu osidlování. Ve vesnicích nakupují chalupy Češi, které okouzlila místní příroda a tradiční způsob života. Ačkoliv jich je zatím relativně málo, někteří starousedlíci věří, že se tím podaří zamezit vymírání jedinečných ryze českých vesnic nad Dunajem u hranic se Srbskem.
Ze začátku cesty jsem na sebe měla velká očekávání, zpomalil mě můj zdravotní stav, někdy to není jednoduché. Zpětně se ale směju, jak špatně jsem na tom byla, vnitřně mě to posílí, říká studentka Nicolette Havlová, která se vydala na pouť dlouhou 2500 km z Havířova do Istanbulu přes rumunský Banát, a právě na pomoc tamnímu obyvatelstvu uspořádala sbírku. Kvůli covidu tam chyběli turisté, dodává.
Premiér Babiš odmítl povinné očkování. Je ale jiná cesta z pandemie? Hostem DVTV je etik David Černý. Sportovní gymnastka Simone Bilesová měla být jednou z největších hvězd OH v Tokiu, kvůli duševnímu zdraví ale odstoupila z víceboje. K tématu řekne víc kouč Marian Jelínek.Hostem bude i paleontolog Daniel Madzia, který objevil prvního českého dinosaura, a na závěr cestovatelka Nicolette Havlová.
Na rumunsko-srbsko-maďarské hranici se rozkládá jeden z nejzajímavějších regionů jihovýchodní Evropy. Češi, stejně jako například Němci, přišli do Banátu již v roce 1823 a lákala je tehdy divoká příroda lemovaná Dunajem. Čeští přistěhovalci založili v oblasti hned několik vesnic, do jedné z nich, Eibenthalu, se každý rok pravidelně sjíždí návštěvníci festivalu Banát. Podívejte se jak to kolem Eibenthalu vypadá.
Chtěli jsme žít v divočině. Rumunsko bylo jedno z posledních míst v Evropě, kde to bylo možné. Naše představy o životě tady byly naivní, uvědomili jsme si, co představuje energetická a potravinová soběstačnost. Ke sběru lanýžů jsme se dostali náhodou, uvědomili jsme si, že potřebujeme nějaký příjem, říká Nataša Děkanová, která se spolu s manželem v rumunském Banátu živí sběrem a prodejem lanýžů. Ročně jich nasbírají desítky kilogramů a kilo se prodává za sto eur.
V Eibentálu jsem se narodil, ale moje děti už odešly za prací do města, dnešním mladým se do těžké práce nechce a v regionu pro mladé ani práce není. Já jsem zůstal, turisté nám pomáhají, jsme rádi, že to jsou Češi, máme si s kým popovídat, říká Jan Jager, výrobce kol a rumunský Čech z Eibentálu. Dodává, že mnoho kol dodal i do Čech, o tom, že by měl konkurenci v zahraničí neví.
Nebojíme se, že se kraj začne měnit, polovina obyvatel Banátu do Česka jezdí nebo tam má příbuzné. Ale někteří místní nikdy vesnici neopustili. Stařenky nevěří, že dole u Dunaje jezdí hodně aut. Jsme víc Češi než Rumuni, když někomu povíme, že jsme z Eibenthalu, myslí si, že je to v Německu, říká Tiberiu Pospíšil, jeden ze zakladatelů Festivalu Banát. Místní prý pochopili, že turismus je cesta, jak region udržet, jen je prý potřeba zlepšit služby pro turisty.
V Banátu není jednoduchý život, i díky výdělkům z festivalu mohou krajané dál v oblasti zůstat a nemusí se stěhovat do měst, oblast chceme restartovat. Češi přišli do Banátu v roce 1823, dodnes to jsou tradiční české vesnice, říká zakladatel festivalu Banát Štěpán Slaný. Dodává, že každý rok se jim hlásí stovky kapel, které do Rumunska chtějí vyrazit i přesto, že podmínkou je, aby hrály zadarmo, spí se ve stanu a pořadatelé garantují jen jedno jídlo denně.
Koncem roku 2012 začali Nataša Děkanová a Robin Šmíd v české vesnici Rovensko v Rumunsku budovat soběstačné hospodářství. V Praze opustili dobře placená místa a v odlehlém koutě Evropy na vrcholcích hor hledali možnost, jak žít méně spotřebně a závisle. V Česku to podle nich kvůli přebujelému státnímu a bruselskému aparátu nešlo. Na rekonstrukci budovy, v níž chtějí vybudovat manufakturu na zpracování lanýžů, vybírají peníze na internetu. "Trvalo nám si na užší sousedské vztahy zvyknout, zvláště v kombinaci s faktem, že se zde nepoužívají domovní zvonky, o příchozích se tak dozvíte ve chvíli, kdy s úsměvem vejdou do vašeho obýváku," píší Nataša a Robin v e-mailovém rozhovoru z Rumunska.
Jak vypadá život v odlehlém koutě rumunského Banátu?
Glosa Martina Fendrycha: První dva týdny v lednu probíhá Tříkrálová sbírka. Peníze od lidí na ulici, často od nevěřících, vybírají děti, tři králové. Výtěžek církev využívá pro chudé a bezmocné.
Rumunsko se nachází na větší části Balkánského poloostrova. Vždy patřilo k méně rozvinutějším zemím a podobné je to i dnes.
K rekordu prý ambicióznímu krejčímu postačí jediný den
Svatá Helena/Praha - Rumunští krajané mohou být mostem pro podnikání v Rumunsku. Uvnitř: Fotogalerie
Temešvár - Na rozdíl od většiny Rumunska je jeho město moderní, plné zahraničních investorů. Jsme dávno v EU, říká starosta Temešváru.
Rovensko (Od našeho zpravodaje) - Na Nový rok vstoupí Rumunsko do EU. Spolu s ním také dvoutisícovka banátských Čechů.
