Nejslavnější fotografie naší planety, která se stala symbolem moderního environmentálního hnutí. Řeč je o snímku Východ Země (Earthrise), pořízeném na Štědrý den roku 1968 posádkou Apolla 8. Neplánovaný záběr „modrého mramoru“ vznášejícího se nad pustým měsíčním obzorem změnil pohled lidstva na vlastní domov a dodnes patří mezi nejsilnější vizuální svědectví, jaké kdy člověk zachytil.
Michaela "Michi" Benthausová, německá kosmická inženýrka působící v Evropské kosmické agentuře, míří k historickému milníku. Na palubě rakety New Shepard od Blue Origin se s misí NS-37 vydá nad Kármánovu linii a stane se tak první vozíčkářkou v dějinách, která překoná hranici vesmíru.
Znáte ho jako místo, kde koupíte stan, plavky nebo levné tričko na běhání. Teď ale francouzský sportovní gigant Decathlon míří výš – až na oběžnou dráhu. Zatímco astronauty NASA bude oblékat luxusní módní dům Prada, Evropská kosmická agentura vsadila na dostupnost a technickou inovaci. Výsledkem je prototyp skafandru, který má jednu zásadní výhodu: astronaut se do něj dostane sám a za dvě minuty.
Lidé by mohli už do deseti let žít trvale mimo Zemi. Aspoň podle plánů americké vesmírné agentury NASA, která chce do roku 2035 na Měsíci vybudovat plnohodnotnou "vesnici". Ambiciózní projekt nastínil prozatímní šéf NASA Sean Duffy na Mezinárodním leteckém kongresu v australském Sydney.
Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, jehož posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Informovala o tom v pátek agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Lovellovi, jehož ve známém filmu Apollo 13 ztvárnila hollywoodská hvězda Tom Hanks, bylo 97 let.
Spojené státy chtějí na Měsíci do roku 2030 vybudovat jaderný reaktor jako součást snahy o výstavbu trvalé základny, v níž by na přirozené oběžnici Země mohli žít lidé. Uvedl to server BBC News, který ale zároveň upozorňuje, že je otázka, jak realistický tento cíl je i vzhledem k výrazným škrtům v rámci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Jízda, která připomínala krocení divokého koně. Jen místo v prérii se odehrávala v pustině Měsíce. Elektrický lunární rover se sice „řítil“ maximální rychlostí 17 kilometrů za hodinu, ale v krajině pokryté jemným prachem a ostrými kameny, ve vzduchoprázdnu, 384 tisíc kilometrů od domova a pod tíhou těžkých skafandrů to astronautům přišlo víc než dost.
Americké astronautce Nichole Ayersové se z Mezinárodní vesmírné stanice ISS podařilo zachytit výjimečný jev. Vyfotografovala totiž tzv. červeného skřítka: speciální nadoblačný blesk. Ten vzniká desítky kilometrů nad bouřkovými oblaky a vědcům je znám teprve od 90. let. Fascinující, krátce trvající jev je stále zahalen řadou otazníků – i proto jsou podobné snímky pro výzkum nesmírně cenné.
To si takhle jdete na procházku se psem a všimnete si, že se na jeho srsti zachytávají semena lopuchu. A že to samé se děje i na vaši kalhotách. Přesně tahle všední drobnost přivedla švýcarského inženýra a vynálezce Georges de Mestrala na stopu jednoho ze světových vynálezů – suchého zipu.
Vědci z americké NASA ve spolupráci s firmou Lockheed Martin Space nedávno provedli přelomový test nafukovacího modulu, který by mohl v budoucnu sloužit jako domov pro astronauty na Měsíci nebo dokonce na Marsu. Testy prokázaly jeho mimořádnou odolnost. Podle vědců se jedná o krok, který posouvá lidstvo zase blíže možnosti žít mimo planetu Zemi.
Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová měli v kosmu původně strávit jen několik dní. Kvůli technickým potížím se však jejich pobyt protáhl na dlouhých devět měsíců. Na otázky, proč nebylo možné dvojici dopravit zpátky, co po celou dobu pobytu dělali a jak se s neočekávanou situací vyrovnali, odpovídá v rozhovoru popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer.
Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se v úterý odpoutal modul Crew Dragon s dvojicí amerických astronautů, kteří se vracejí na Zemi po devíti měsících, ačkoli měli na ISS původně strávit jen několik dní.
Začalo to návštěvou demokratického senátora za Arizonu Marka Kellyho v Kyjevě. Kelly je bývalý pilot amerického námořnictva, který bojoval v první válce v Zálivu. Má za sebou 39 bojových misí, ale také čtyři lety do vesmíru - coby pilot a velitel raketoplánů Endeavour a Discovery mezi léty 2001 a 2011. V jednom případě strávil ve vesmíru celý rok - spolu se svým bratrem, dvojčetem Scottem.
Fotograf Josh Dury zachytil z pahorků nad britským Somersetem spektakulární podívanou na osm planet Sluneční soustavy včetně Země. Neobvyklému nebeskému úkazu, kdy lze na noční obloze vidět Mars, Jupiter, Merkur, Venuši, Saturn, Uran a Neptun současně se říká úplná planetární přehlídka. Podle odborníků se jedná o vůbec první fotografii vzácného jevu, který by měl znovu nastat až v roce 2040.
Americký miliardář Jared Isaacman ve čtvrtek jako první neprofesionální astronaut v historii vystoupil do volného vesmíru. Kosmická loď Crew Dragon od společnosti SpaceX v tu chvíli letěla rychlostí přes 25 tisíc kilometrů za hodinu ve výšce asi 730 kilometrů nad Zemí. Krátce po něm ho v prostoru mimo loď vystřídala specialistka SpaceX Sarah Gillisová, načež se oba bezpečně vrátili do lodi.
Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zem až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Ruský kosmonaut Oleg Kononěnko překonal rekord a nově drží prvenství v době strávené ve vesmíru. Devětapadesátiletý Kononěnko strávil nad zemí za svoji kariéru více než 878 dnů a 12 hodin. Dosavadním držitelem rekordu byl od roku 2015 Gennadij Padalka. Jeho krajan ho překonal zhruba o půl hodinu.
Lidstvo je blíže porozumění vesmíru než kdy dřív. Díky dosud nejdetailnějším snímkům z teleskopu Jamese Webba se vědci podívali několik miliard let do minulosti a otestovali, co dělat v případě, že se na Zemi bude řítit nebezpečný objekt. Agentura Reuters přináší letošní nejlepší snímky kosmu.
Česko má po desítkách let opět šanci mít vlastního astronauta. Do rezervního týmu Evropské kosmické agentury se dostal pilot Aleš Svoboda. „Jestli poletím do vesmíru, nezáleží jenom na mně, ale příležitosti určitě budou. Absolvoval jsem rok a půl dlouhé výběrové řízení, pomohla mi práce bojového pilota gripenu. Ve vesmírné turistice vidím přínos, v konečném důsledku z ní také benefitujeme,“ říká.
Příležitostí letět do vesmíru bude v příštích deseti letech víc, otázkou je ale financování kosmických letů, řekl v pondělí na čáslavské letecké základně český armádní pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda. Jistotu, že poletí do vesmíru, nemají podle něj ani vybraní kariérní astronauti.
Muž, který se na internetu vydával za ruského astronauta, tvrdil, že potřebuje zaplatit let raketou a poplatky za přistání, aby se mohl vrátit na Zemi. Jeho obětí se stala 65letá Japonka, kterou si vyhlédl na Instagramu. Připravil ji v přepočtu o více než 760 tisíc korun.
Stan chodí teprve do čtvrté třídy. Jednou za ním ale vědci z NASA přijdou s prosbou, která žádá celého člověka. Jestli by nemohl tajně letět na Měsíc, ještě než tam vyrazí astronauti mise Apollo 11, kterou bude u obrazovek sledovat 600 milionů diváků. Protagonista nového filmu Richarda Linklatera nazvaného Apollo 10 ½ souhlasí. Jako každý chlapec své doby je posedlý kosmem a sci-fi.
Pražská Fotograf Gallery zakončí rok 2021 skupinovou výstavou Československá astrofotografie, která se zaměřuje na uměleckou fascinaci vesmírem. Kurátorka Hana Buddeus se v koncepci výstavy opírá o československé prostředí a umělce. Na výstavě jsou jak historické fotografie (zachycují například prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka), tak moderní díla, která s tématem vesmíru pracují.
Ve vodách poblíž Floridy krátce po půl půl páté ranní přistála vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX se čtyřmi astronauty, kteří strávili posledních 200 dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).
Astronaut ve videu, které se stalo hitem na TikToku, ukazuje, jak bizarně se med chová ve vesmíru.
Anglický miliardář Richard Branson v neděli na palubě svého raketoplánu překonal hranici vesmíru a několik minut zažil stav beztíže. Jeho společnost Virgin Galactic plánuje podobné lety v blízké budoucnosti umožnit i dalším zájemcům a zahájit tak éru vesmírné turistiky.
