Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) začala posuzovat účinnost vakcíny proti covidu-19 od francouzské společnosti Valneva. Vakcína se svým principem od těch doposud užívaných liší - jedná se o takzvanou inaktivovanou vakcínu obsahující celý usmrcený virus SARS-CoV-2. Díky tomu by mohla být účinnější proti novým mutacím viru a také oslovit ty, kteří se aplikace mRNA vakcín obávají.
Odhalení nové varianty koronaviru nazvané omikron vyvolává velké obavy. Evropské země omezily spojení s Afrikou, zrychlily vydávání třetích dávek očkování a ve strachu z budoucího vývoje spadly ceny akcií i ropy. Jenže o omikronu toho ještě vědci nevědí dostatek, aby mohli dělat jasné závěry. Jejich pozornost se proto nyní upíná k Jihoafrické republice, kde virus způsobuje strmý nárůst případů.
Izrael už začal lidem distribuovat třetí dávky koronavirové vakcíny od farmaceutické firmy Pfizer. Dodatečná injekce má posílit účinek očkování, a zlepšit tak odolnost i proti nakažlivějším mutacím viru. Česko se chce řídit instrukcemi evropských úřadů, ty zatím jako třeba ve Spojených státech váhají.
Severní Korea odmítla zásilku vakcín od společnosti AstraZeneca, kterou měla dostat v rámci programu COVAX určeného chudým státům. Podle jihokorejských zdrojů je důvodem obava z vedlejších účinků tohoto preparátu.
Půl procenta lidí nedorazí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky na druhou dávku očkování. Jedna dávka přitom zvláště proti mutacím koronaviru nechrání dostatečně. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka mají lidé obavy zejména z druhé dávky AstraZenecy. Doočkovat by se tak podle něj tito lidé mohli vakcínou Pfizer. Takový postup ale zatím v Česku není možný.
Ti, kteří mají za sebou už kompletní očkování proti koronaviru, si půjdou možná za pár měsíců pro injekci znovu. Počítají s tím nejen odborníci, ale i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Stalo by se tak v případě, že by vytvořená imunita s časem klesala nebo by se objevila mutace viru, na kterou by současné vakcíny nefungovaly.
Ve Velké Británii, kterou nyní sužuje indická varianta viru SARS-CoV-2, byla téměř třetina zemřelých již plně očkovaná. Podle imunologa Zdeňka Hela za tím může mimo jiné stát i nižší účinnost vakcíny od firmy AstraZeneca proti nově vznikajícím mutacím. “Ukazuje se, že vakcína od společností Pfizer/BioNTech má lepší schopnost působit proti různým variantám viru včetně té indické,” komentuje Hel.
U některých věkových kategorií už jsou přínosy vektorových vakcín jako AstraZeneca nebo Johnson & Johnson skoro stejné jako rizika vzniku krevních sraženin po jejich podání. Teprve u osob starších 60 let začíná přínos očkování převyšovat možné riziko vzniku specifických vedlejších účinků. I proto jsme nyní podávání těchto vakcín věkově omezili, uvádí pro Aktuálně.cz vakcinolog Roman Chlíbek.
Bolton, průmyslové město na severozápadě Anglie velké asi jako Ostrava, se stalo britským ohniskem indické varianty koronaviru. Většina lidí, kteří nyní leží s covidem-19 v místní nemocnici, nebyla podle britského ministra zdravotnictví Matta Hancocka naočkovaná. Na vakcínu přitom už měli nárok. A zásadně by jim v boji s nemocí pomohla.
"U této vakcíny uplynulo datum spotřeby, takže jsem nucen ji vyhodit. Nikdo už ji nechce," stěžoval si francouzský lékař Patrick Vogt. V této situaci není sám - ve Francii ji lidé nad 55 let, pro které je v zemi vakcína AstraZeneca povolena, často odmítají. Ta se kvůli tomu po tisících hromadí v tamních skladech. Někteří lékaři požadují, aby vláda opět povolila AstraZenecu pro všechny dospělé.
Slovenské ministerstvo zdravotnictví v úterý pozastavilo očkování vakcínou od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Rozhodlo tak poté, co Státní ústav pro kontrolu léčiv zjistil možnou souvislost vakcíny se smrtí 47leté ženy. Hlavním důvodem byl ale podle ministra nedostatek dávek v zemi.
Evropská komise zažalovala firmu AstraZeneca za nedodržení smlouvy na dodávku vakcín proti covidu-19. Novinářům to sdělil mluvčí exekutivy Evropské unie, která chce tímto krokem zajistit rychlejší přísun vakcín do členských zemí. Společnost v prohlášení uvedla, že smlouvu neporušuje a bude se u soudu bránit.
Některé země váhají ohledně vakcín firem AstraZeneca a Johnson & Johnson. Důvodem je několik případů krevních sraženin, které se po očkování vyskytly. Zabývají se jimi národní zdravotnické úřady i evropská léková agentura EMA. "Může to souviset s typem vakcíny," vysvětluje německý imunolog Carsten Watzl.
Bhútán skladoval po několik měsíců stovky tisíc dávek vakcíny proti koronaviru, než začal očkovat. Tamní rada buddhistických mnichů totiž vládě poradila, že musí počkat na příznivé datum. Navíc jako první měla dostat vakcínu žena narozená v roce Opice. Vláda tak čekala na správnou astrologickou konstelaci. A pak naočkovala aspoň jednou dávkou 93 procent populace během dvou týdnů.
Z bývalých ministrů zdravotnictví Adam Vojtěch objednal vakcín proti covidu-19 od firmy AstraZeneca necelou polovinu možného množství, Roman Prymula podobně postupoval u očkovacích látek od společností Pfizer a Johnson & Johnson. Jan Blatný (všichni za ANO) zvýšil na možné maximum objednávky od Pfizeru, ČR za něj také objednala necelou polovinu přídělu vakcín od firmy Moderna, píší Seznam Zprávy.
Farmaceutická firma Johnson & Johnson v pondělí zahájila dodávky svých vakcín proti covidu-19 do zemí Evropské unie. Uvedl to mluvčí Evropské komise, podle něhož termín prvního doručení závisí na dohodě firmy s jednotlivými zeměmi.
Šestasedmdesátiletý Jan z Prahy nebyl nikdy velkým fanouškem odběrů krve nebo očkování. Vadí mu jehly a těžko snáší i bolest v místě vpichu, která po očkování může následovat. "Jako by mě někdo praštil baseballovou pálkou," stěžuje si muž i po vakcinaci látkou proti covidu-19. Řešením by nejen pro něj mohlo být očkování v nosním spreji. Vyvíjí ho vědecké týmy po celém světě.
Německo řeší zmatek s očkováním vakcínou AstraZeneca. Nejdříve bylo určené jen pro mladší 65 let, od úterý je doporučované naopak pouze seniorům nad 60. Důvodem je možná souvislost s novými případy krevních sraženin v žilách mozku. Jde o jiný problém, než kvůli kterému očkování touto látkou pozastavilo několik zemí už dříve.
Německo se bude řídit doporučením očkovací komise nepoužívat vakcínu proti nemoci covid-19 od britsko-švédského konsorcia AstraZeneca pro osoby mladší 60 let. Po jednání s ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem a spolkovými zeměmi to dnes večer prohlásila kancléřka Angela Merkelová, podle které není možné závěry očkovací komise ignorovat.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covidu-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun), přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
Premiér Andrej Babiš, rakouský kancléř Sebastian Kurz a šéfové vlád dalších evropských zemí budou na konci týdne na summitu lídrů EU žádat úpravu v přerozdělení dodávek vakcín mezi jednotlivými státy. V dopise z poloviny března si stěžovali, že unie nedodržela spravedlivý princip. Jenže nerovnováhu způsobily země samy. Konkrétně Česko a další tím, že si objednaly méně vakcín, než kolik mohly.
Ještě před třemi týdny kancléřka Angela Merkelová se zemskými premiéry chystala postupné uvolňování koronavirových omezení. Nyní je ale situace úplně jiná. Případů v Německu dál přibývá a Merkelová po jednání se zemskými premiéry oznámila, že se mnoho měsíců trvající lockdown prodlouží až do 18. dubna. Zároveň v zemi mezi politiky stoupá podpora pro očkování ruskou vakcínou Sputnik V.
U vakcín, které neschválí Evropská léková agentura (EMA), nemůžeme mít záruku, že by každá šarže byla stejně dobrá. EMA vše dělá opravdu důkladně. Jakmile něco pustí dál, tak už se nemusíme obávat, že by se šarže něčím odlišovaly. Teď máme v EU schválené čtyři vakcíny, a kdokoliv se chce zapojit, tak by tohle měl respektovat. To jsou takzvaná pravidla hry, uvádí biochemik Zdeněk Hostomský.
