Největší obavy vědcům z NASA nedělají drobné kameny, které pravidelně shoří v atmosféře, ani gigantická tělesa z hollywoodských katastrofických filmů. Nejvíc je trápí asteroidy o průměru kolem 140 metrů a více - tělesa, která by sice nezpůsobila globální zkázu, ale dokázala by vymazat z mapy celý region či město. A právě o mnoha z nich zatím lidstvo vůbec neví.
Prosinec každoročně patří k nejlepším obdobím pro pozorování meteorů. Na scénu totiž přicházejí Geminidy, roj, který je známý svou vysokou aktivitou a mimořádně jasnými „padajícími hvězdami“. Letos navíc přejí i podmínky, podívanou totiž nebude rušit Měsíc.
Počet známých asteroidů blízko Země překonal další velký milník. Astronomové letos oznámili, že kolem naší planety krouží do vzdálenosti 45 milionů kilometrů už přes 40 tisíc objektů – od několikametrových úlomků až po kilometrové obry. Všechny se pohybují po drahách, které je mohou přivést relativně blízko k naší planetě.
Astronomové z Carnegieho institutu pro vědu oznámili objev dalšího z takzvaných blízkozemních asteroidů – těles, která krouží tak blízko Slunce, že je téměř nemožné je vůbec zahlédnout. Asteroid s označením 2025 SC79 je ve srovnání s obřím asteroidem Chicxulub, jenž před 66 miliony lety vyhladil dinosaury, relativně malý, ale jeho dopad by měl katastrofální následky na úrovni celého kontinentu.
Připomíná to scénu z hollywoodského trháku Armageddon: obrovský balvan řítící se vesmírem a lidstvo, které hledá způsob, jak ho zastavit. Tentokrát ale nejde o film. Vědci, včetně expertů z NASA, přemýšlí, jak zabránit asteroidu 2024 YR4, aby se srazil s Měsícem. Na stole je i varianta zničit ho jadernou zbraní.
V hollywoodských filmech to vypadá tak jednoduše. Když se k Zemi řítí obří asteroid, vyšle se k němu raketa, která do něj narazí a hrozbu odvrátí. V realitě je to ale mnohem složitější – a také nevyzpytatelnější. Kvůli tzv. gravitačním klíčovým dírkám se nám totiž může vychýlený asteroid vrátit jako bumerang. O pár let nebo desetiletí později.
Dostal jméno po egyptském bohovi chaosu a zkázy. Když byl totiž v roce 2004 Apophis objeven, existovala zhruba tříprocentní pravděpodobnost, že se v pátek 13. dubna 2029 srazí s naší planetou. To se naštěstí nestane, vědce ale přesto zajímá dál. Chtějí si na něm „nanečisto“ vyzkoušet technologie určené k obraně Země před opravdu nebezpečnými tělesy.
Astronomové sledují objekt, který míří směrem k Zemi a který putuje z jiné hvězdné soustavy. Vědci tak objevili možná teprve třetí známý mezihvězdný objekt, který proletěl sluneční soustavou, uvedla Evropská kosmická agentura.
Astronomové stále nespouští oči z asteroidu 2024 YR4, který byl ještě před několika měsíci považován za hrozbu pro Zemi. Nové výpočty však ukazují, že se víc přiblíží k Měsíci, pravděpodobnost srážky s naším souputníkem vzrostla na 4,3 procenta.
Sonda DART americké vesmírné agentury NASA zasáhla v úterý podle plánu měsíc planetky Didymos, šlo o první test obrany Země před vesmírným tělesem.
Co když někdy v budoucnu poletí přímo na Zemi asteroid? Srážka s velkým tělesem by mohla znamenat i konec života na planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se snaží přijít s řešením a jedno jménem DART teď hodlá vyslat do vesmíru. Loď váží kolem 550 kilogramů a je velká přibližně jako prodejní automat. Přesto by podle vědců měla dokázat změnit směr letu asteroidu.
Tým astronomů, jehož součástí byli i čeští vědci vedení Miroslavem Brožem z Univerzity Karlovy, získal dosud nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Při pozorování využili dalekohled ESO/VLT, který jim umožnil určit tvar. Připomíná velkou kost. Dále zpřesnili hmotnost a popsali i původ planetky i jejích dvou měsíců.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
V říjnu odstartuje ze Země vesmírná sonda s názvem Lucy, aby prozkoumala asteroidy kolem Jupiteru. Bude mít ale i další misi: předat potomkům lidí za statisíce nebo možná až miliony let zprávu o současné civilizaci.
Dopad yucatánského asteroidu, který před 66 miliony lety vedl k vyhubení dinosaurů, umožnil zrod deštných pralesů na planetě Zemi. Vyplývá to z vědecké studie, kterou zveřejnil časopis Science. Experti na základě studia fosilních pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu kilometr široké skály se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.
Velký asteroid, který kolem Země proletěl už před třemi lety, se znovu přiblíží k Zemi 11. listopadu.
Japonská sonda Hajabusa 2 vypustila na asteroid Ryugu dva roboty, kteří budou zkoumat jeho povrch. Jde o vůbec první misi svého druhu.
Česko může zničit asteroid o velikosti 150 metrů, na Evropu by stačilo 650 metrů, popisuje Nikola Schmidt. Je členem skupiny vytvářející strategii planetární obrany, která působí na Univerzitě Karlově. I malý stát jako Česko prý má co nabídnout. Podle něj mají experti přehled až o 99 % asteroidů větších než jeden kilometr. O asteroidu o velikosti 650 metrů jsme se ale dozvěděli jen dva týdny předem a na to teď nemáme řešení, upozorňuje. Pomoci by prý mohlo jádro nebo supersilné lasery, které by dokázaly změnit dráhu asteroidu.
Asteroid se pohybuje kolem Slunce opačně než ostatní tělesa. Vědci nyní odhalili, proč tomu tak je, a zjistili více o jeho historii, která sahá až ke vzniku sluneční soustavy.
Nová vědecká skupina se zaměří na obranu planety před asteroidy i na těžbu na jejich povrchu. O tu se zajímá také ministerstvo dopravy.
Pravděpodobnost, že asteroid Bennu narazí do Země, je sice velmi malá, NASA ale nechce situaci podcenit. Vyrábí loď, která by si s tělesem poradila.
