Zatímco na letišti v Kábulu čekají bez větší šance na úspěch davy Afghánců na letadla, která by je dostala pryč ze země, prezident Ašraf Ghaní odletěl už před několika dny. Ruské zdroje tvrdí, že s sebou vzal také miliony dolarů. On naopak říká, že se nestihl ani obout.
"Budoucnost začne co nevidět. Co se vám právě teď honí hlavou?" otázala se slavná britsko-íránská novinářka Christiane Amanpourová Hamída Karzáího v roce 2001. Krátce předtím, než se po Američany způsobeném pádu Tálibánu oficiálně postavil do čela prozatímní afghánské vlády. Seděli společně ve stanu v Kandaháru, druhém největším afghánském městě, obklopení kmenovými vůdci a stařešiny.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní v neděli odmítl jako podmínku pro jednání s radikálním hnutím Tálibán propuštění 5000 zadržovaných příslušníků této organizace, což je přitom jedna z klíčových částí dohody mezi Tálibánem a Spojenými státy.
Americký prezident Donald Trump dnes u příležitosti svátku Dne díkůvzdání navštívil americké vojáky v Afghánistánu, kam přicestoval poprvé od nástupu do funkce. Během neohlášené návštěvy se sešel také se svým afghánským protějškem Ašrafem Ghaním a bez upřesnění oznámil výrazné snížení počtu amerických vojáků v zemi, informují tiskové agentury.
Zástupci afghánského radikálního islámského hnutí Tálibán a Spojených států dokončili návrh mírové dohody, která předpokládá stažení zahraničních sil z Afghánistánu do 18 měsíců od jejího podepsání. Uvedla to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na zdroje z Tálibánu. Zvláštní vyslanec USA pro mír Zalmay Khalilzad na svém twitterovém účtu oznámil, že v jednání byl učiněn výrazný pokrok, dohoda však podle něj dokončena nebyla.
Ke stému výročí založení Československa přišly gratulace například od britské královny, německého prezidenta či generálního guvernéra Austrálie. Prezident Afghánistánu poděkoval českým vojákům.
První raketa podle policie dopadla v blízkosti prezidentského paláce, druhá u budovy NATO a další u americké ambasády.
Terčem únosu byli příslušníci bezpečnostních sil, které si Tálibán ponechá v zajetí, ovšem civilisty propustí.
Klid zbraní souvisí se začínajícím muslimským svátkem oběti - íd al-adhá. Platit má od pondělí. Není ovšem jasné, zda budou teroristé příměří dodržovat.
Příměří vyhlášené Tálibánem oficiálně skončilo v neděli po západu slunce. Afghánská vláda ho jednostranně prodloužila o deset dní. Tálibán v neděli pozdě večer místního času zaútočil v provinciích Hílmand a Kandahár na strážní vojenské posty.
Série výbuchů si v afghánské metropoli vyžádala nejméně 41 mrtvých.
Neznámí ozbrojenci vypálili na letiště v Kábulu šest raket jen pár hodin poté, co do afghánské metropole dorazili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americký ministr obrany James Mattis. S odvoláním na afghánské ministerstvo vnitra to uvedla agentura AFP. Útok si nevyžádal žádné mrtvé ani zraněné. Mluvčí ministerstva obrany Nadžíb Daníš sdělil, že provoz na letišti nebyl narušen. Afghánská televize Tolo nicméně na svých internetových stránkách uvedla, že úřady letiště evakuují a ruší lety. K útoku se přihlásilo povstalecké hnutí Tálibán a v odděleném prohlášení také teroristická organizace Islámský stát (IS).
U irácké ambasády v Kábulu se v pondělí odpálil sebevražedný útočník. Irácké ministerstvo zahraničí informovalo o dvou obětech. Afghánské ministerstvo vnitra však tyto zprávy popřelo. Další tři útočníci, kteří pronikli do budovy, zemřeli při bojích s příslušníky afghánských bezpečnostních jednotek. Jeden policista byl při útoku zraněn. K incidentu se přihlásil takzvaný Islámský stát.
Podle afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního při výbuchu v Kábulu minulou středu zemřelo přes 150 lidí, zraněných je více než tři sta. K atentátu se nikdo nepřihlásil. Dosud smutné prvenství držel sebevražedný pumový útok v jihoafghánském městě Kandahár, při kterém přišlo v únoru 2008 o život na 100 lidí.
Osvobozovací akce, podniknutá v posledních dnech, představovala podle polského ministra obrany Antoniho Macierewicze velký úspěch afghánských speciálních sil, protože byly s to dobýt povstalecké vězení v provincii Hílmand, kde o sobě Tálibán dává nejvíce vědět. Agháncům pomohli polští vojáci a americké vrtulníky.
Afghánský ministr obrany Abdulláh Habíbí a náčelník generálního štábu Kadam Šáh Šahím podali v pondělí demisi. Prezident Ašraf Ghaní ji od obou přijal. Podle prezidentova mluvčího je důvodem jejich rezignace páteční útok Tálibánu u Mazáre Šarífu, při kterém zahynulo 140 afghánských vojáků. Do Kábulu v pondělí také nečekaně přicestoval americký ministr obrany James Mattis.
Mírová dohoda zajišťuje členům fundamentalistické sunnitské Islámské strany (Hezbe Islámí) imunitu, pokud jde o "politické a vojenské zločiny minulosti", a plná politická práva. Zavazuje také afghánské úřady k propuštění vězňů z řad Islámské strany.
USA podle zákona z roku 2008 nemohou poskytovat určitý druh vojenské podpory zemím, které využívají dětské vojáky. OSN letos v dubnu upozornila, že mezi tyto země patří i Afghánistán, kde děti verbuje například místní policie. USA ale stát mezi země využívající dětské vojáky nezařadily.
Premiér Bohuslav Sobotka o víkendu navštívil české vojáky v Afghánistánu. "Odvádí potřebnou, tvrdou a nebezpečnou práci. Jsem rád, že jsem jim mohl osobně poděkovat," napsal na Twitteru. Profesionalitu české mise podle něj chválili všichni, s nimiž se pod Hindúkušem setkal. "Od prezidenta po důstojníky z velení mise NATO, se kterými jsem mluvil." V zemi momentálně působí bezmála 300 Čechů. Část hlídá leteckou základnu Bagrám a část působí v Kábulu. V Bagrámu má česká armáda strážní rotu o síle 165 vojáků, kteří patrolují na vozidlech i pěšky s podporou taktického bezpilotního letounu ScanEagle.
Kábulem otřásla ráno silná exploze a nad centrem metropole se objevil kouř. První zprávy hovoří o 28 mrtvých a na 300 zraněných. V blízkosti ministerstva obrany se odpálil sebevražedný atentátník v autě. Nedaleké velvyslanectví USA i sídlo zahraniční koalice působící v zemi pod vedením NATO informovaly, že je exploze nezasáhla. Výbuch nastal v době, kdy v afghánské metropoli míří mnoho lidí v ranních hodinách do práce. Došlo k ní týden poté, co radikální islamistické hnutí Tálibán oznámilo svou "jarní ofenzivu" proti vládě a jejím zahraničním spojencům.
Dětští vojáci - v případě Wasila Ahmada "policisté" - v Afghánistánu bojují na obou stranách, v řadách tálibánců i po boku provládních sil. A to i přesto, že jejich účast v bojích zakázal i prezident Ašraf Ghaní. Desetiletý chlapec loni v létě od svého zraněného strýce převzal velení policejní milice v jednom z okresů v jihoafghánské provincii Orúzgán. "Bojoval jako zázrak. V mém zastoupení úspěšně vedl moje muže po dobu 44 dní, než jsem se uzdravil," vzpomíná jeho strýc Mulla Abdul Samad. Po skončení obklíčení Tálibánem malý Wasil nastoupil do čtvrté třídy do školy, civilního života si užil jen několik měsíců. Tálibánci ho zastřelili ve chvíli, kdy mířil z domu na nákup.
Americké jednotky v misi JSOC mohou likvidovat "pouze" ty, kdo přímo ohrožují USA nebo podporují Al-Káidu. Pentagon se brání, že není možné určit, na kolik nové směrnice souvisí s násilnostmi v zemi.
Islamistické hnutí informace o úmrtí mully Muhammada Umara zatím nijak nekomentovalo. Vláda informace prošetřuje.
Ghaní se středečním projevem na společném zasedání obou komor Kongresu očividně snažil napravit pochroumané vztahy z doby svého předchůdce.
Prezident Ašraf Ghaní pojede do USA žádat Baracka Obamu, aby zpomalil odchod amerických vojsk ze země.
Peníze byly použity jako výkupné za afghánského diplomata. Sám Usáma bin Ládin se peněz od tajné americké služby bál.
