Dva příslušníci Státní bezpečnosti se zodpovídali z toho, že přinutili signatáře Charty 77 k emigraci do Velké Británie. Podle obžaloby mu odposlouchávali telefon nebo mu vyhrožovali. Disident nakonec do Spojeného království odcestoval. Státní zástupkyně estébáky viní ze zneužití pravomoci úřední osoby. Obžalovaní vinu odmítli. Dostali však podmíněné tresty, verdikt není pravomocný.
Bývalý vysoký příslušník komunistické Státní bezpečnosti s podřízenými donutil nátlakem výrazného disidenta opustit někdejší Československo. Důstojník za to dostal podmíněný trest, uplynulý pátek ho vynesl Obvodní soud pro Prahu 6. Je to vůbec první trest, který tento muž za službu v represivním aparátu totalitní moci dostal. Aktuálně.cz bylo u vynesení verdiktu.
V únoru 1893 byly přijaty vyvlastňovací zákony, které umožnily takzvanou pražskou asanaci. V následujících padesáti letech zmizela část historického centra, které zahrnovala nejen bývalé židovské ghetto, ale například i nábřeží pod Vyšehradem. Z původně rybářské vsi Podskalí se zachovala jen Podskalská celnice. Rozsahem šlo o jednu z nejrozsáhlejších demolicí části města v Evropě.
Před 130 lety byl vydán zákon, na jehož základě byla v Praze provedena asanace, jedna z nejrozsáhlejších akcí tohoto typu v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Systematická likvidace mnoha historických staveb vyvolala kritiku veřejnosti a vznesla otázky památkové péče. Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 38 hektarů a nacházelo se v něm přes 600 domů.
Česko volá po stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Doma jsme si ale s podobnými nepravostmi zatím sami moc poradit nedokázali.
V novele Brány mrazu spisovatele a rabína Karola Sidona se kamarád po válce ptá: „Co bylo v srpnu dvaačtyřicet? Bylo něco?“ A hrdina odvětí: „Ne, nic zvláštního.“ Kdepak nic zvláštního: začátek byl. Karol Sidon se narodil. Toto úterý na den přesně před 80 lety.
Dvouletý podmíněný trest uložil prostějovský soud bývalému zástupci náčelníka StB Pavlu Burešovi za podíl na nuceném vystěhování rodiny Hanzlíkových z Prostějova do Rakouska. K odchodu ze země je StB přinutila v rámci akce Asanace v roce 1982, domů se rodina vrátila až po pádu režimu. Spravedlnosti se tak rodina Hanzlíkova dočkala po 40 letech, sám disident Petr Hanzlík se jí však již nedožil.
Písničkář Jaroslav Hutka složil o svém příteli Václavu Havlovi píseň Havlíčku, Havle, jež porovnává jeho život s osudem Karla Havlíčka Borovského. Spolu s písní Náměšť se stala "hymnou" sametové revoluce. Když se 25. listopadu 1989 jako první známý exulant vrátil do Československa, zapojil se hned do demonstrace na Letné. Zde se po jedenácti letech znovu s Havlem setkal.
Pětadvacátého března 1991 začal zkušebně vysílat 216 metrů vysoký televizní vysílač na pražském Žižkově. Už od počátku stavby v listopadu 1985 vyvolávala věž kontroverze. Dokonce byla před několika lety v mezinárodní anketě označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Nicméně mezitím se vysílač s restaurací a vyhlídkou stal neodmyslitelnou součástí panoramatu Prahy. Podívejte se, jak se stavěl.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Fotograf Karel Bucháček zachytil na unikátních snímcích, jak komunisté zdemolovali v 80. letech starou část pražské čtvrti Žižkov. Snímky pocházejí z téměř zapomenutého a nebývale rozsáhlého souboru negativů, který zachycuje nejrůznější podoby Prahy a odhadem je v něm přes 70 tisíc snímků.
Se spisovatelkou a jednou z mluvčích Charty 77 Zdenou Tominovou, která v neděli zemřela ve věku 79 let, hovořil historik Adam Hradilek o životě v normalizačním Československu s policií za dveřmi, „mluvčování“, ztrátě vlasti a ochotě „do toho jít“. Rozhovor vyšel roku 2011 v revue Paměť a dějiny, kterou vydává Ústav pro studium totalitních režimů.
Příslušníci komunistické Státní bezpečnosti (StB) donutili na začátku 80. let historika Václava Komedu, jednoho ze zakladatelů Charty 77, k emigraci do Rakouska. Policie je po téměř 40 letech obžalovala za zneužití pravomoci z ideologických důvodů.
Dorovnání důchodu třeba na úroveň průměru by mohlo být samozřejmostí. Byl by to jen zlomek výdajů, které stát na důchodech vyplácel a vyplácí bývalým důstojníkům StB.
Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.
Po téměř pětatřiceti letech policie obvinila trojici bývalých členů komunistické policie. Podle vyšetřovatelů měli v roce 1982 vyhrožovat zabitím lékaři a tehdejšímu disidentovi ze severu Čech v případě, že neemigruje. Muže, který veřejně prezentoval své protitotalitní názory, komunisté vyhodili na hodinu z ordinace. A protože veřejně odsoudil i násilné potlačení hnutí Solidarita v Polsku, hrozili mu smrtí, když se nevystěhuje. S rodinou v roce 1983 nakonec emigroval do Německa.
Chartista Petr Hanzlík tvrdí, že byl během akce Asanace Státní bezpečností donucen odstěhovat se z Československa, a přišel tak o majetek i o nárok na vyšší důchod. Žádost o náhradu škody však v pátek Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl s tím, že je záležitost promlčená. Hanzlík žádal po ministerstvu vnitra 12 milionů za dům a 700 tisíc jako náhradu za důchod důchodu. Chartista se proti rozsudku odvolá k Městskému soudu v Praze.
Na ČT art startuje dokumentární cyklus Fenomén Underground, který ve čtyřiceti dílech vypráví o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody.
Výstava Princip Sauer připomíná dvojici anarchistů významných pro počátek první světové války. Gavrilo Princip zavraždil Franze Ferdinanda d´Este, Franta Sauer vedl dav ke svržení Mariánského sloupu.
Constitutional court upholds the sentence for Jiří Šimák who was accused of torture of dissidents
Ústavní soud zamítl stížnost Jiřího Šimáka
Desítky obviněných se k soudu nikdy nedostaly
Rozhodl o tom Nejvyšší soud. Soudy se příliš dlouho táhly
Praha - Tři roky vězení podmíněně. To je trest pro příslušníka StB Michaela Ulbricha za podíl na protidisidentské akci Asanace.
