Obyvatelé získají další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Takzvané dobrovolné předurčení zavede vládní novela branné legislativy, kterou ve středu podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Předloha upravuje také třeba odměňování vojáků v aktivní záloze. Pavel podepsal i zákon, který stanovuje povinnost, aby Česko vynakládalo každý rok dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Česko už se 20 let nemusí spoléhat na svou obranu samo. Díky členství v NATO mohlo zmenšit a zmodernizovat svou armádu. Podle dohody států ze Severoatlantické aliance by měl každý člen paktu odvádět na obranu země alespoň dvě procenta HDP. V praxi toto pravidlo však dodržuje jen málokdo, včetně Česka. V přehledu Aktuálně.cz se podívejte, kolik platí ročně na vzájemnou obranu ostatní členové NATO.
Česko není Balkán. Opravdu. Zatímco česká vláda loni vydala na armádu 0,97 procenta HDP, a Česko je tak v NATO čtvrtou nejhorší zemí, Rumunsko se letos připojí k pěti stávajícím státům, které plní alianční závazek vydávat na obranu nejméně 2 procenta HDP. V čem je rozdíl? V Česku není politická vůle výdaje zvyšovat. Protože zde není ani společenská poptávka. Protože nejsme Rumuni, kteří nemají o mocenských ambicích Ruska žádné iluze.
První vážnější problém v souvislosti s plánovanými škrty musí řešit francouzský prezident Emmanuel Macron. Náčelník generálního štábu francouzské armády Pierre de Villiers se ostře ohradil vůči snížení rozpočtu o 850 milionů eur. Ve středu pak oznámil, že odstupuje z funkce. Macron následně na jeho místo jmenoval Françoise Lecointreho. Podobné veřejné hádky o peníze pro armádu jsou ve Francii výjimečné. Plány francouzského prezidenta omezit armádní rozpočet kritizovali kromě de Villierse také Macronovi spolustraníci.
Bez bezpečnosti nemůže být žádná prosperita, uvádí Trump ve zprávě k rozpočtu, který předkládá Kongresu. Na obranu chce přidat 54 miliard dolarů na příští rok, jinde naopak navrhuje masivní škrty. Výrazně šetřit se má třeba na zahraniční pomoci nebo při ochraně životního prostředí.
Pro NATO je teď nejdůležitější, aby členské země zvyšovaly výdaje na obranu. V úterý to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. V roce 2016 se výdaje na obranu celkově zvýšily u evropských spojenců a Kanady o 3,8 procenta. "Spojenci musí v tomto úsilí ale pokračovat. Musíme udělat víc. Nejdůležitější věcí (pro Alianci) je v tomto uspět," zdůraznil šéf NATO. Stoltenberg ve středu v Bruselu poprvé přijme nového amerického ministra obrany Jamese Mattise. Nový americký prezident Donald Trump si už několikrát stěžoval na spojenecké státy, které nevydávají dost peněz na obranu. USA do rozpočtu Aliance přispívají nejvíce.
"Umožní to dostat armádu na zcela novou úroveň, takže bude schopna zajistit obranu a odstrašení, a to jak sama, tak spolu se spojenci," řekl ministr obrany Juozas Olekas.
Vše bude záviset na výsledku koaličních vyjednávání, prohlásil ministr na Žofínském fóru.
Od roku 1999 se vojenské výdaje zvedly globálně o 45 %, ukazuje nová studie
