Část lidské lebky nalezl v potoce v Modřicích u Brna muž, který tam hledal svého zaběhlého psa. Nález oznámil na policii. Odborník nicméně určil stáří lebky zhruba na 2000 let před naším letopočtem, muž tak možná narazil na staré pohřebiště. Na webu policie o tom ve středu informovala mluvčí Andrea Cejnková.
Do Prahy dorazily jedny z nejcennějších fosilií na světě, slavná Lucy a Selam. Předci člověka staří přes tři miliony let poprvé opustili Etiopii a míří do vitrín Národního muzea. Jak vypadala "praprababička" lidstva a proč přepsala dějiny vědy? Výstava slibuje cestu od africké savany až ke zrodu civilizace.
Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce, který je už více než tisíc let po smrti. K rekonstrukci posloužily forenzní vědecké metody a počítačový program, který využívají lékaři při operacích.
Kmen Mundari, žijící v Jižním Súdánu, patří mezi nejzajímavější a zároveň nejméně známé etnické skupiny Afriky. Jsou to pastevci, pro které je skot nejen ekonomickým základem života, ale také duchovní a sociální osou existence. Jejich fascinující kultura a životní styl se formovaly v náročných podmínkách subsaharské Afriky a dodnes přitahují pozornost antropologů i cestovatelů z celého světa.
Nynější věda nemá jasný důkaz, že ostatky uložené v Čáslavi skutečně patřily husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Uvedl to Filip Velímský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR).
"Já jsem masarykovec a nikdy jsem neohýbal hřbet," říkával antropolog Leopold Pospíšil, o jehož působení u kmene papuánských Kapauků nedávno v Česku vyšla výpravná kniha. Ta připomněla i jeho pozoruhodné osudy. Olomoucký rodák se účastnil odboje proti fašistům i komunistům a musel emigrovat do USA. Tam byl kovbojem, traktoristou, hrobníkem a nakonec i slavným antropologem a poradcem prezidentů.
V září to bude sedmdesát let, co se antropolog Leopold Pospíšil poprvé dostal ke kmeni Kapauků na Nové Guineji. Žil s nimi, naučil se jejich řeč, a aniž to v tu chvíli tušil, adoptoval téměř padesát synů, o které se pak staral. Kromě vědeckých objevů si přivezl také mnoho unikátních barevných fotografií. Přináší je nová kniha Obchodníci z "doby kamenné".
Co stojí za úspěchem čtyřnásobného premiéra Roberta Fica a nástupem populismu? Slovenský antropolog Juraj Buzalka ve své nové knize Postsedláci píše o opomíjeném konzervativním venkově, který dlouhodobě cítí frustraci. Šéf strany Směr i jeho předchůdci podle něj cílí právě na tyto voliče, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naději vidí v porozumění mezi městem a venkovem.
Koncem léta by Češi měli jíst chléb, ovoce a zeleninu. V zimě pak například zelí či maso, říká antropoložka Eva Ferrarová, která se zabývá tím, jak se stravování vyvíjí a jak souvisí s kulturou. Dříve se jedla třeba polévka z chroustů či pocukrované ryby. "Ptáky jako křepelky a bažanty jedli bohatí lidé. Mrkev či cibuli, které rostly v podzemí a byly daleko od Boha, jedli chudí," líčí.
Divoká krajina norských Špicberků se rychle mění, pachatelem je obvyklý podezřelý - globální oteplování. Antropoložka Zdenka Sokolíčková přes dva roky zkoumala, jak klimatickou krizi prožívají obyvatelé místního města Longyearbyen. Její cestu zachycuje film Návštěvníci režisérky Veroniky Liškové, jejž uvádí Jeden svět. Ve společném rozhovoru popisují, proč Norové nežijí tak udržitelně, jak se zdá.
V mládí zkoumal vědce, experimenty i technologie. V posledních letech čím dál důrazněji hlásal, že dosavadní způsob lidské existence naráží na meze možného rozvoje. Ve věku 75 let zesnul Bruno Latour, významný francouzský sociolog, antropolog a filozof vědy. Byl držitelem Holbergovy ceny a emeritním profesorem Pařížského institutu politických věd známého jako Sciences Po.
Vyšly Dějiny lidí - kniha, jež jedinečným způsobem připomíná, jak moc jsme při vší své rozdílnosti stejní.
Jsou to čtyři roky, kdy archeologové objevili v pražské Vinoři unikátní nález - hrob ženy a šperků, kterými byl vybaven. Tým vědců nyní přichází s výsledky svého bádání. Kostra patří třináctileté dívce, jejíž život odborníci zasazují až do dob Velkomoravské říše. Kvůli šperkům i místu pohřbení, pak usuzují, že patřila k nejvyšším společenským vrstvám z rodu Přemyslovců.
Protesty v Barmě proti armádnímu puči ani po více než měsíci neutichají. Bezpečnostní složky jsou čím dál brutálnější, zastřelily více než 50 demonstrantů. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik lidí, kteří v Barmě žijí nebo v minulosti žili, aby popsali, jak vnímají nynější dění.
Zemřel muž, který se nebál svého konce, třebaže nejraději žasl nad "darem života".
Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky budou v laboratořích zkoumat antropologové, řekli vedoucí průzkumu Petr Dresler a archeoložka Renáta Přichystalová.
Sídliště už nejsou tím, čím bývala. Panelové domy mají zasklené balkony, zateplené fasády a na místech dřívějšího staveniště vyrostla tráva. První generace, která na sídliště přišla v 60. a později v 80. letech, na tuhle změnu čekala minimálně čtyři dekády. Dnes ze sídlišť pomalu odchází a s nimi i vzpomínky na pevné sousedské vztahy. Bydlení v panelácích je lákadlem pro lidi z postsovětských zemí, Ukrajince a Rusy. Sousedi se odcizují a starší generace už jen nostalgicky vzpomíná na to, jaké to bylo dřív.
Lidstvo je jednotného původu a všechna plemena jsou vzájemně rovnocenná. To je základní výsledek výzkumu, kterému se věnoval antropolog Aleš Hrdlička, který většinu života prožil v USA. Zde i v nově vzniklém Československu založil obor antropologie, jako humanista hledal příčiny stavu, v jakém se Evropa nacházela v období mezi světovými válkami, a jako demokrat se také snažil napomoci vývoji mladé demokracie v Československu. Narodil se před 150 lety, 29. března 1869 v Humpolci.
Když dostal indický antropolog Triloknath Pandit svůj první úkol na ministerstvu pro záležitosti kmenů, byl mírně zklamaný. Měl navázat kontakt s kmeny obývajícími Andamanské ostrovy, které jsou domovem mimo jiné Sentinelců. Dvacetičlenná výprava se vydala na první expedici v roce 1967. S žádným Sentinelcem se ale nesetkala.
Komunikace a chování heavymetalových fanoušků odráží rituály papuánských kmenů, které se během 40 tisíc let téměř nezměnily.
Papuánci už nejsou lovci lebek, zvyk vymizel před desítkami let, s mobilním signálem se Nová Guinea raketově proměňuje, říká kulturní antropolog z Univerzity Palackého v Olomouci Martin Soukup, který letos získal cenu Neuron pro mladé vědce za tamní socio-geografický výzkum. Dodává, že v této komunitě byl dříve kanibalismus běžný, lidské maso mnohým chutnalo, někteří konzumovali své blízké jako pohřební rituál, věřili, že když nebožtík projde zažívacím traktem ženy, jeho duše bude osvobozena. Dnes je ale prý pro obyvatele Guineje označení lidožrout urážka.
Brněnští vědci se pustili do zkoumání mumie barona Trenca. Výzkum by měl poodhalit okolnosti života a smrti vojáka, jehož tělo leží 270 let v brněnské kapucínské hrobce. Experti by na základě scanování mumie chtěli zjistit přesnou podobu barona Trencka a získaný 3D model porovnat s dobovými vyobrazeními.
Všimli jste si, že v mnoha starých westernech se alespoň na chvíli mihne postava fotografa? Je to logické, protože v dobách Divokého západu už byla fotografie populární. Jedním z mužů, kteří neúnavně fotografovali tehdejší proměnu Severní Ameriky, byl i Edward S. Curtis. Podařilo se mu vytvořit mnoho autentických portrétů původních obyvatel a zapsal se tím do dějin.
Nálezů kostí je zhruba 1550, což je v paleoantropologii nevídané, říká antropolog Lukáš Friedl. Dodává, že v jeskyni byl zatím prozkoumán jen jeden metr čtvereční do hloubky dvaceti pěti centimetrů.
Paleoantropologové a archeologové se pídí po nejmenších kosterních pozůstatcích, které by jim vnesly více světla do prapůvodu člověka. Americký vědec Lee Berger teď objevil v jihoafrické jeskyni učiněný poklad – 1550 fosilních pozůstatků patřících více než patnácti jedincům. "V posledních deseti letech se rodí alternativní model vzniku rodu Homo a k tomu tento nález mnohé vysvětluje," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz antropolog Vladimír Sládek z Karlovy univerzity.
