Svou knihu Apoštol demokracie – Československo a mytický obraz Edvarda Beneše otvírá Pavel Dvořák z dnešního pohledu až šokujícím obrazem. Na základě článků v dobovém regionálním tisku a zápisů v místních kronikách popisuje oficiální návštěvu prezidenta Edvarda Beneše v kraji mezi Ostravou a Olomoucí v červenci 1946.
Krajské krušnohorské divadlo v Teplicích, večer 1. června 1951. Na programu je drama ze života V. I. Lenina od Ivana Fedoroviče Popova nazvané Rodina. Představení je výjimečné. V ředitelské lóži totiž společně s papaláši krajského politbyra usedne i předseda vlády Antonín Zápotocký.
Dva mandáty Miloše Zemana v čele země bychom měli mít na paměti. Byla to tristní doba, která Česko těžce poškodila. Ten, kdo obdivuje Trumpa, Si Ťin-pchinga a dlouho i Putina, je pro české občany nebezpečný.
9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
Lidé, kteří je blíže poznali, neřekli Jitce a Květě Válovým jinak než „holky“. To slovo vyjadřuje důvěru, jakou k životu i práci kladenských sester chovalo okolí. A zdůrazňuje cosi jako jejich trvalou přítomnost, ačkoliv Jitka zemřela roku 2011 a její dvojče Květa o 13 let dřív.
Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.
Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.
Jan Cina a Jenovéfa Boková září v trojdílném dramatu z éry stalinismu, které mohlo nabídnout nuancovaný portrét člověka a doby. Pohybuje se ale v krajních polohách.
České koprodukční drama Šarlatán, které natočila světoznámá polská režisérka Agnieszka Hollandová s Ivanem Trojanem v titulní roli, mělo světovou premiéru v únoru na festivalu Berlinale. Vinou koronavirové epidemie do zdejších kin přichází až tento čtvrtek, s několikaměsíčním zpožděním.
Velkolepá, celonárodní oslava socialistické společnosti. Tak komunisté pojímali spartakiády, monstrózní hromadná cvičení, kterých se na různých úrovních účastnily miliony lidí. Od zahájení první spartakiády na Strahově 23. června uplynulo 68 let.
Západní tažení proti sochám má svůj kořen v traumatu z toho, že rasismus nevymizel jako záškrt. Nám v Česku pak připomíná, že si stále nevíme rady s vlastní minulostí.
Klement Gottwald měl zásadní vliv na dějiny 20. století, Antonín Novotný byl zase největším úředníkem v zemi, v komunistickou ideologii věřili všichni rudí prezidenti, toužili po funkci, byla symbolem moci, říká Petr Buchta, dramaturg pětidílného dokumentárního cyklu Rudí prezidenti. Dodává, že cílem bylo divákům nabídnout fakta a neznámé filmové i rozhlasové záběry, konsenzus u klíčových událostí našich dějin prý neexistuje, máme tendenci si je idealizovat.
Při psaní svého dramatického debutu Lámání chleba, který vznikl na objednávku pražského Švandova divadla, se Josef Holcman inspiroval kronikářskými zápisky vlastního otce. Diváky zavádí na jihomoravskou vesnici a na osudech tří přátel se pokouší obsáhnout časově rozsáhlou plochu šedesáti let, od druhé světové války až po rok 2002. Téměř tříhodinové představení se sice dotýká stále živé minulosti, trpí ale dramaturgickou a režijní neujasněností i hereckou roztříštěností.
Socha slouží jako paměť, memento. Když zůstane na svém místě, nejde o důkaz toho, že se bolševik vrací.
Komentář Martina Fendrycha: Je snad Miloš Zeman nemocný? Stalo se mu něco, o čem nevíme? Po palci u nohy něco horšího? Ne. Prezident vzal do ruky krumpáč a kope hluboký národní příkop. To ho baví.
Po peněžní reformě před šedesáti lety vznikl v atmosféře masových a do té doby nejsilnějších protestů proti komunistickému režimu tvrdý represivní plán, jak zajistit veřejný pořádek.
Píšeme dnes historii, poprvé Češi volí prezidenta přímo. Zkusme se místo předpovědí, kdo vyhraje a co bude, na chvíli ohlédnout dozadu. Českoslovenští a čeští prezidenti měli v minulosti pozoruhodné začátky svých mandátů, ale snad ještě pozoruhodnější byly jejich konce.
