Reklama
Reklama

Antonín Zápotocký


Škoda Hispano-Suiza, Prezidentské automobily, auta prezidentů, limuzína, limuzíny, automobil, Československo
Škoda Hispano-Suiza, Prezidentské automobily, auta prezidentů, limuzína, limuzíny, automobil, Československo
Škoda Hispano-Suiza, Prezidentské automobily, auta prezidentů, limuzína, limuzíny, automobil, Československo

Obrněná Škoda i obyčejný Renault. Čím jezdili na Hradě předchůdci Petra Pavla?

9. března bude do úřadu uveden prezident Petr Pavel. Společně s řadou nových pravomocí bude mít mimo jiné k dispozici i prezidentské auto. Čím přesně bude na Hradě generál ve výslužbě, v soukromí využívající mimo jiné BMW M2, jezdit, je zatím otázkou. Než na ni půjde odpovědět, podívejte se do galerie, jakými automobily jezdili v úřadu Pavlovi předchůdci.

Reklama
Pražský Hrad, retro, historie, Praha, domácí
Pražský Hrad, retro, historie, Praha, domácí
Pražský Hrad, retro, historie, Praha, domácí

Foto: Tenkrát na Pražském hradě. Tudy se prohnaly zběsilé dějiny 20. století

Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.

TV Architect Prezidentský domek
TV Architect Prezidentský domek
TV Architect Prezidentský domek

Papaláši se zde ukrývali před světem. V Prezidentském domku si vybudovali i kino

Prezidentský domek se nachází v jihozápadní části Královské zahrady Pražského hradu. Na tomto místě stával kdysi barokní skleník. "Dochovala se ale jen jeho část, která byla následně za druhé světové války zakomponována do novostavby vily pro tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše," říká historik architektury Zdeněk Lukeš.

Muammar Kaddáfí a Gustáv Husák 1978
Muammar Kaddáfí a Gustáv Husák 1978
Muammar Kaddáfí a Gustáv Husák 1978

Husák vše tajil, Masaryk skoro nezvládl slib. "Ale mlčení kolem Zemana nemá obdoby."

Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.

Reklama
Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký

Krotitelé duchů útočí na pomníky rasistů

Západní tažení proti sochám má svůj kořen v traumatu z toho, že rasismus nevymizel jako záškrt. Nám v Česku pak připomíná, že si stále nevíme rady s vlastní minulostí.

Reklama
Gottwald se bál Sovětského svazu, proto pil. Rudí prezidenti toužili po moci a funkcích, říká Buchta
Gottwald se bál Sovětského svazu, proto pil. Rudí prezidenti toužili po moci a funkcích, říká Buchta
Gottwald se bál Sovětského svazu, proto pil. Rudí prezidenti toužili po moci a funkcích, říká Buchta

Gottwald se bál Sovětského svazu, proto pil. Rudí prezidenti toužili po moci a funkcích, říká Buchta

Klement Gottwald měl zásadní vliv na dějiny 20. století, Antonín Novotný byl zase největším úředníkem v zemi, v komunistickou ideologii věřili všichni rudí prezidenti, toužili po funkci, byla symbolem moci, říká Petr Buchta, dramaturg pětidílného dokumentárního cyklu Rudí prezidenti. Dodává, že cílem bylo divákům nabídnout fakta a neznámé filmové i rozhlasové záběry, konsenzus u klíčových událostí našich dějin prý neexistuje, máme tendenci si je idealizovat.

Švandovo divadlo - Lámání chleba
Švandovo divadlo - Lámání chleba
Švandovo divadlo - Lámání chleba

Recenze: Lámání chleba ve Švandově divadle je obří sousto, se kterým si neporadili herci ani režisér

Při psaní svého dramatického debutu Lámání chleba, který vznikl na objednávku pražského Švandova divadla, se Josef Holcman inspiroval kronikářskými zápisky vlastního otce. Diváky zavádí na jihomoravskou vesnici a na osudech tří přátel se pokouší obsáhnout časově rozsáhlou plochu šedesáti let, od druhé světové války až po rok 2002. Téměř tříhodinové představení se sice dotýká stále živé minulosti, trpí ale dramaturgickou a režijní neujasněností i hereckou roztříštěností.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama