Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v Maďarsku rozjela a vyčetla Polsku a pobaltským státům, že mohou za zpřetrhání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií a tím i nepřímo za vypuknutí války na Ukrajině.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v rozhovoru pro maďarský kanál "Partizan" obvinila Polsko a pobaltské státy ze spoluviny na přerušení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií, a tím nepřímo i na ruské invazi na Ukrajinu, která následovala o několik měsíců později.
Od prosincového pádu režimu autoritářského prezidenta Bašára Asada se z Německa vrátily do vlasti méně než dva tisíce Syřanů. Vyplývá to z údajů německého ministerstva vnitra.
Právě před deseti lety pronesla tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová nejznámější větu celé své politické kariéry: "Zvládneme to!" Chtěla tím tehdy uklidnit obyvatele své země, do které směřovaly stovky tisíc uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. Tři slova věty "Wir schaffen das!" se stala symbolem uprchlické krize a Merkelové vynesla obdiv, kritiku i otevřenou nenávist.
Palác knih Luxor v centru Prahy v úterý skončil v obležení stovek čtenářů. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová tam totiž podepisovala svoje memoáry s názvem Svoboda. Akci provázela velká bezpečnostní opatření. Všichni přítomní se museli podrobit osobním prohlídkám, dovnitř pouštěli pouze návštěvníky autogramiády s knihou.
Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Německo nese jistou vinu za rozpoutání ruské války proti Ukrajině, říká v rozhovoru bývalý východoněmecký disident a poté dlouholetý poslanec Bundestagu za křesťanské demokraty (CDU) Arnold Vaatz. Podle něj ale nikdo nemůže po Berlínu chtít, aby vyslal vojáky do možné budoucí mírové mise na Ukrajinu, protože by to evokovalo Hitlerovu éru.
Ještě v půlce prosince vystoupili lídři křesťanských demokratů (CDU), sociálních demokratů (CSU) a Zelených na společném videu, kde slibovali voličům "slušnost" a "respekt". V zájmu demokracie a proti těm, kteří "nedodržují demokratická pravidla". Na přelomu ledna a února je všechno jinak.
V Maďarsku se v posledních letech usadily tisíce Němců, hlavně penzistů. Nalákalo je tam levné bydlení a nízké životní náklady. Pro některé je ale tato země podle analytiků i jich samých přitažlivá ještě něčím dalším - tvrdou protiimigrační rétorikou premiéra Viktora Orbána.
Kniha pamětí bývalé německé kancléřky Angely Merkelové se v Německu stala bestsellerem. Za první týden od vydání se jí prodalo více než 200 tisíc výtisků, vyplývá z analýzy společnosti Media Control, která sestavuje mimo jiné žebříček bestsellerů časopisu Der Spiegel.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová v nově vydaných pamětech popsala detaily nechvalně proslulé schůzky v Soči z roku 2007 mezi ní a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Politička napsala, že se stala obětí jeho "mocenských her".
Ruský prezident Vladimir Putin se omluvil bývalé německé kancléřce Angele Merkelové za to, že ji v roce 2007 při jejich schůzce v Soči vyděsila jeho fena. Někdejší šéfce německé vlády vzkázal, že jí nechtěl nahnat strach, když na jednání přivedl černou labradorku Koni. Informuje o tom agentura AFP.
Jako kancléřka dávala Angela Merkelová rozhovory minimálně. Kromě šéfky její kanceláře a nejbližší poradkyně Beate Baumannové a manžela Joachima Sauera nejspíš nikdo nevěděl, jak události během své dlouholeté vlády v letech 2005 až 2021 prožívala a co si myslela o některých světových politicích.
Angelá Merkelová slaví sedmdesáté narozeniny. V listopadu jí vyjdou dlouho očekávané paměti, které mají sedm set stránek. Bývalá kancléřka, která vedla spolkovou vládu přesně 5860 dní, odešla z politiky a stáhla se do ústraní na konci roku 2021. Krátce před tím, než Rusko zahájilo velkou agresi proti Ukrajině.
Americký prezident Joe Biden podruhé během jednoho týdne prohlásil, že na summitu v roce 2021 mluvil s evropským lídrem, který už byl tou dobou nejen mimo úřad, ale také po smrti. Informují o tom americká média, podle nichž na středečních setkáních se sponzory jeho kampaně dvakrát zmínil bývalého německého kancléře Helmuta Kohla místo jeho nástupkyně Angely Merkelové.
Budoucnost Ukrajiny je v NATO. Těmito slovy zakončil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg ve čtvrtek svoji první návštěvu Kyjeva od začátku války. Několik hodin poté ale zaznělo z Německa, že se nejedná o příliš blízkou budoucnost. Německý ministr obrany Boris Pistorius prohlásil, že přijetí Ukrajiny "není na pořadu dne".
Velkou část života zasvětila politice a se těšila na klidný důchod strávený na venkově s manželem. Na nicnedělání si ale po náročném zaměstnání kancléřky zvyká jen obtížně. Nakonec se Angela Merkelová připlete k vyšetřování vraždy a po vzoru slečny Marplové se stane amatérskou detektivkou v důchodu. Celovečerní komedie bude mít premiéru 21. března na německé stanici RTL.
Německý kancléř vyrazil za čínským předsedou, aby podpořil vzájemný obchod. A jako vždy, když jde o kšeft, je důležité se ptát nejen na to, kolik zaplatil. Ale i kolik toho za takovou cenu dostal. A zda by někdo jiný pořídil lépe.
Spolkový kancléř Olaf Scholz čelí kvůli svému postoji k energetice unijnímu hněvu. Recepty, kterými chce Berlín pomoci klubu z krize, nicméně ladí s tím, co by ráda Praha.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.
Německo dnes platí za jakéhosi univerzálního viníka neúspěšných mocenských her s Putinem, jež se nakonec vymstily celé Evropě. Je ale také společností, která jako jedna z prvních začala opravdu systematicky pracovat na své změně.
Olaf Scholz neměl jednoduchý úkol. Když se loni v prosinci stal německým kancléřem, přebíral klíčový úřad po 16 letech vlády Angely Merkelové. Dva měsíce poté čelí kritice na mezinárodní i domácí úrovni: odmítá prý zaujmout jasný postoj, vyhýbá se otázkám a konfrontacím, není dobrý lídr. Teď Scholz vyrazil na Ukrajinu a v úterý ho čeká i jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Takřka polovina Němců je nespokojená s prací sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, zatímco kladně ho hodnotí třetina populace. Vyplývá to z aktuálního průzkumu institutu INSA. S klesající Scholzovou oblibou se propadá i popularita sociální demokracie (SPD), před kterou se poprvé od loňského srpna dostala nyní opoziční konzervativní unie CDU/CSU.
Jen málokdo si dovedl představit, že celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 bude trvat dva roky. Jeho schopnost mutovat, neochota lidí se naočkovat, ale i nedostatek vakcín v zemích třetího světa vedly k tomu, že varianta omikron v mnoha státech nakazila zatím nejvíc lidí v průběhu celé pandemie. Elitní vědci i politici přitom předpokládali, že touto dobou už budou vyspělé země zpět v "normálu".
