Americký prezident Donald Trump se rozhodl s okamžitou platností odvolat z funkce členku Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisu Cookovou kvůli údajnému hypotečnímu podvodu. Trump to oznámil v pondělí večer (v noci na úterek) prostřednictvím kopie dopisu adresovaného Cookové, jejž zveřejnil na své sociální síti Truth Social. Cooková již minulý týden oznámila, že odstoupit nehodlá.
Americké akcie prudce posilují po projevu šéfa americké centrální banky (Fed) Jeromeho Powella. Ten v pátek naznačil možné snížení sazeb na příštím měnovém zasedání, ale ke kroku se v projevu v Jackson Hole výslovně nezavázal.
Donald Trump nepřestává útočit na předsedu Federálního rezervního systému. Tentokrát ho obvinil, že příliš utrácí za rekonstrukci budovy centrální banky (Fed). Jerome Powell se však nenechal americkým prezidentem rozhodit a před novináři Trumpovu invektivu suverénně vyvrátil.
Komodity, řada amerických akcií, ale i třeba těch ruských jsou velkými příležitostmi pro investory na světovém trhu v letošním roce. Na středeční on-line konferenci na téma "Kam úspěšně investovat v roce 2021" to řekl šéfredaktor portálu Investičníweb.cz Petr Novotný. Aktiva budou podle něj těžit z rekordně nízkých úrokových sazeb a tištění peněz centrálními bankami.
Majetek 50 nejbohatších Američanů je v současnosti tak velký, jako majetek 165 milionů nejchudších, protože pandemie nemoci covid-19 přetváří ekonomiku způsobem, který neúměrně odměňuje malou skupinu miliardářů. Vyplývá to z nových dat centrální banky USA (Fed), na které upozornila agentura Bloomberg.
Cena zlata dnes poprvé za téměř šest let překonala hranici 1400 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí mimo jiné vyhlídky na snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Zlato vystoupilo až na zhruba 1411 dolarů (32 000 Kč) za troyskou unci, což je nejvyšší úroveň od začátku září 2013.
Cena palladia při dnešním asijském obchodování poprvé překonala hranici 1500 dolarů, což je v přepočtu 34 tisíc korun za 31,10 gramu těžkou troyskou unci. Mohou za to obavy o dodávky na trh.
Akcie ve Spojených státech na Štědrý den pokračovaly v masivním výprodeji, všechny tři hlavní indexy odepsaly více než dvě procenta. Ministr financí Steven Mnuchin kvůli situaci telefonoval šéfům největších bank v USA a jednal i s finančními regulátory. Na devizových trzích ztrácel dolar, na který mají vliv zejména obavy kolem dalšího financování vlády.
Lehman Brothers před deseti lety, po neúspěšném jednání o své záchraně, požádala o ochranu před věřiteli. Její pád byl symbolem finanční krize.
Kontakty Marije Butinové sahaly do nejvyšších pater americké státní správy, zjistila agentura Reuters. Kvůli obvinění z nezákonného lobbingu pro ruskou vládu jí hrozí až deset let ve vězení.
Prezident USA Donald Trump se rozhodl nominovat do Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) ekonoma Richarda Claridu (60) a bankovní regulátorku Michelle Bowmanovou. Pokud nominaci potvrdí Senát, stane se Clarida místopředsedou Rady guvernérů a Bowmanová členkou rady, uvedl Bílý dům. Clarida je profesorem Columbijské univerzity a působí i v renomované investiční společnosti PIMCO. Bowmanová nyní pracuje v kansaské bankovní komisi, v Radě guvernérů Fedu by měla zaujmout post vyhrazený pro člověka se zkušenostmi v oblasti komunitního bankovnictví, informovala agentura Reuters.
Nástupcem Janet Yellenové ve funkci šéfa americké centrální banky (Fed) bude Jerome Powell. Většinou hlasů 85 ku 12 jej v úterý do úřadu schválil americký Senát. Analytici očekávají, že Powell zajistí kontinuitu měnové politiky, protože zastává podobné názory jako odcházející první žena v čele Fedu Yellenová. Té americký prezident Donald Trump funkční období o další čtyři roky neprodloužil, přestože se jí za její výkon funkce dostávalo širokého uznání. Čtyřiašedesátiletý Powell byl pět a půl roku členem Rady guvernérů Fedu. Vzděláním je právník a pracoval jako investiční bankéř. Bude po 40 letech prvním neekonomem v čele Fedu.
Prezident Spojených států Donald Trump zřejmě jmenuje do čela americké centrální banky (Fed) nynějšího člena její Rady guvernérů Jeromeho Powella (64). Agentuře Reuters to řekl zdroj obeznámený se situací. Jeden z představitelů Bílého domu uvedl, že Trump své rozhodnutí pravděpodobně oznámí ve čtvrtek. Prezidentovo rozhodnutí musí následně potvrdit Senát. V čele Fedu teď stojí Janet Yellenová, jejíž funkční období vyprší v únoru. Powell podporuje přístup postupného zvyšování úrokových sazeb stejně jako současná guvernérka. Jeho jmenování by tak mohlo zajistit pokračování měnové politiky, která vyhovuje investorům.
Americká centrální banka (Fed) v pondělí uložila pokutu ve výši 246 milionů dolarů francouzské bance BNP Paribas. Banka měla porušovat pravidla devizového trhu. Podle Fedu nedostatečně kontrolovala obchodníky, kteří se domlouvali s konkurencí při nákupu a prodeji měn. Kromě pokuty musí banka také prověřit, jak její management provádí dohled.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,75-1,00 procenta. Ke druhému zpřísnění měnové politiky za tři měsíce ji přiměl růst inflace a pokračující silné zvyšování zaměstnanosti. Měnový výbor po svém dvoudenním zasedání také uvedl, že další zvyšování sazeb bude "postupné". To podle agentury Reuters potvrzuje dosavadní záměr zvýšit v letošním roce tuto sazbu celkem třikrát. Investoři podle Reuters odhadovali pravděpodobnost čtvrtprocentního zvýšení sazby, která určuje rozpětí úroků z jednodenních mezibankovních úvěrů, na 95 procent.
Nový americký prezident už v předvolební kampani slíbil radikálně omezit ilegální imigraci do USA. Přistěhovalcům teď hrozí masivními deportacemi a taky stavbou zdi na hranici s Mexikem. Americkou ekonomiku to ale může poškodit. Některá odvětví tamního hospodářství se bez tzv. „ilegálů“ neobejdou. V zemědělství tvoří 17 % všech zaměstnanců, ve stavebnictví 13 %.
Ekonomika Spojených států na podzim vykazovala mírný vzestup, rostoucí spotřebitelské výdaje pomohly kompenzovat slabší export, který je důsledkem silného kurzu dolaru. Vyplývá to z pravidelné situační zprávy o vývoji ekonomiky zvané Béžová kniha, kterou zveřejnila americká centrální banka (Fed). Fed v dnešní zprávě uvedl, že hospodářská aktivita se v jednotlivých měnových ditriktech lišila. Celkové ekonomické vyhlídky jsou ale podle banky převážně pozitivní. Americké ministerstvo obchodu tento týden oznámilo, že hrubý domácí produkt USA se ve třetím čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 3,2 procenta. Ekonomiku, která tak rostla o 2,9 procenta, podpořily vyšší výdaje spotřebitelů.
Washington - Růst ekonomiky Spojených států na začátku podzimu mírně zrychlil, podpořily ho mimo jiné vyšší spotřebitelské výdaje. Vyplývá to podle agentury AP z pravidelné situační zprávy o vývoji ekonomiky zvané Béžová kniha, kterou zveřejnila americká centrální banka (Fed). Měnový výbor Fedu ke zprávě přihlédne na začátku listopadu, kdy se sejde k dalšímu rozhodování o měnové politice. Mírné zrychlení hospodářského růstu by mohlo představitele centrální banky povzbudit ke zvýšení úrokových sazeb. Většina analytiků nicméně předpokládá, že Fed s jakoukoliv změnou úroků počká na výsledek prezidentských voleb, které se budou konat 8. listopadu.
Z americké ekonomiky přicházely v závěru loňského a začátku letošního roku nadále nejednoznačné signály. Zlepšení nastalo na pracovním trhu a u spotřebitelských výdajů. Silný dolar a nízké ceny energií však měly na největší světovou ekonomiku nepříznivý vliv. Vyplývá to z pravidelné situační zprávy o vývoji ekonomiky zvané Béžová kniha, kterou ve středu zveřejnila americká centrální banka (Fed). Ekonomická aktivita rostla v devíti ze 12 oblastí Spojených států. Zpráva, která se zabývá obdobím od konce listopadu do začátku ledna, neobsahuje prakticky žádné známky sílícího tlaku na zvyšování mezd, který naznačila situační zpráva z předešlého období.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu zvýšil základní úrokovou sazbu z minima, na němž byla sedm let. Svým krokem dal po měsících váhání najevo přesvědčení, že největší světová ekonomika je už natolik silná, aby zpřísnění měnové politiky vydržela bez úhony. První zvýšení sazby na jednodenní mezibankovní úvěry za devět a půl roku se všeobecně očekávalo. Fed ji od prosince 2008 držel na rekordním minimu 0-0,25 procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší hluboké krize.
Aktivita v průmyslu byla kvůli nepříznivým podmínkám pro export "všeobecně ochablá", uvádí Fed v Béžové knize. Hlavní příčinou tohoto vývoje se podle Fedu stal vliv rostoucího dolaru, který se přidal ke zpomalování čínské ekonomiky.
Americký časopis Bloomberg Markets již popáté sestavil seznam 50 nejvlivnějších lidí celosvětového trhu. Najdete v něm jediného evropského politika a také papeže.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) dnes rozhodl ponechat základní úrokovou sazbu na historickém minimu těsně nad nulou. Zdůvodnil to signály oslabování v globální ekonomice a zvýšenou nestabilitou na finančních trzích. Fed drží svoji klíčovou sazbu blízko nuly od prosince 2008, tedy skoro sedm let.
Někteří analytici v důsledku nynějších výkyvů na finančních trzích dospěli k názoru, že Fed úrokové sazby spíše než v září zvýší až v prosinci, nebo dokonce až v příštím roce.
