V Česku trpí alergií asi čtvrtina lidí a nemocných mírně přibývá. Kvůli pylu lidé kýchají, mají ucpaný nos, slzí, štípe je v očích, ale také mohou pociťovat podrážděnost kůže, bolesti břicha nebo dušnost. Nyní mají problémy především alergici, které trápí rozkvetlá tráva a obilí.
Jeden velký punk, který skončil nečekaným úspěchem. Tak se dá popsat začátek podnikání Anety Šachové, jež na trhu zabodovala se svými zdravými dobrotami. "Říkala jsem babičce, jestli u ní můžeme bydlet na gauči, když se to nepovede," vzpomíná se smíchem podnikatelka, která je důkazem, že riskovat se vyplatí a všechno zlé je pro něco dobré. K naplňující práci ji přivedly zdravotní problémy.
Rýma, kýchání nebo řezání očí patří mezi nejčastější projevy jarních alergií. Ty trápí asi čtvrtinu české populace včetně dětí, a jejich počet neustále roste. V ordinacích pediatrů se s různými alergiemi objevují čím dál mladší pacienti. Jednou z možností, jak podpořit léčbu a zmírnit příznaky, je pobyt v jeskynním prostředí neboli speleoterapie.
V Česku trpí asi čtvrtina lidí alergií a nemocných mírně přibývá. Příchod jara, kdy stoupají teploty a rozkvétají stromy, je pro alergiky nejkritičtějším obdobím. Kvůli pylu kýchají, mají ucpaný nos, slzí, štípe je v očích, ale také mohou pociťovat podrážděnost kůže, bolesti břicha nebo dušnost.
Množství pylu, které se objevilo před tisíci lety nad americkou prérií a asijskou stepí, mohlo sehrát důležitou roli při vyhynutí mamutů. Mamuti byli rozšířeni po rozsáhlých územích Starého i Nového světa, jejich populace se však postupně zmenšovala, až nakonec vyhynuli. Co vedlo k zániku kdysi prosperujícího druhu? Nový výzkum nabízí překvapivé vysvětlení.
Udělat na Vánoce dítěti radost pěknou hračkou chce každý rodič i prarodič. Jenže pokud si nedá pozor, může takovým dárkem způsobit závažné zdravotní potíže. I přes kontroly se na trh stále dostává mnoho nebezpečných hraček, varuje Státní zdravotní ústav. Mohou vést k podrážení kůže, ale i k rakovině, neplodnosti či udušení. Odborníci radí, jak se koupi takových hraček vyhnout.
Někdy se lidé s poruchou imunity už narodí, jindy si ji naopak způsobí sami. Obranyschopnost může podle imunoložky Zuzany Střížové oslabovat nedostatek spánku a pohybu, špatné stravovací návyky i pošramocená psychika. Dlouhodobý neventilovaný stres také zvyšuje riziko rakoviny, jejímuž výzkumu se věnuje. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak lze nádorová onemocnění léčit pomocí imunitních buněk.
Mléko, které je vhodné pro lidi s alergií na mléčnou bílkovinu nazývanou kasein, představila na brněnském veletrhu Animal Tech spojeném s Národní výstavou hospodářských zvířat Svaz chovatelů normandského skotu. Takzvané A2 mléko pochází právě jen od tohoto plemene a lidé mohli na veletrhu ochutnat z něj vyrobenou zmrzlinu.
Stoprocentně spolehlivou léčbu nemoci covid-19, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV2, zatím svět nezná. Lékaři a výzkumníci ale zkouší různá antivirotika i speciální protilátky, které by mohly nemocným ulevit. Většinu preparátů ještě čeká dlouhý výzkum a testování, u některých jako třeba remdesiviru nebo bamlanivimabu jsou výsledky nadějné. Přinášíme přehled nejčastěji zmiňovaných léčiv.
Alergolog a imunolog Radim Dudek tvrdí, že u lidí trpících pylovými alergiemi nebo astmatem není průběh onemocnění covidem-19 těžší než u zbylé části populace. Pokud jsou ale ve vzduchu právě alergeny, na které je člověk citlivý, může se snáze covidem nakazit, zmiňuje lékař závěry německé studie. Dudek ale věří, že teplejší počasí tento fakt zmírní.
Kvůli vyšším teplotám i přemnožení jsou vosy na konci léta hladovější. Vyskytují se proto hojněji v blízkosti člověka, kde hledají zdroj vody a cukru. Ten nejčastěji nacházejí v nedopitých sladkých nápojích, které jsou pak častou příčinou bodnutí. Záchranáři proto upozorňují na potřebu nosit s sebou v létě léky proti alergické reakci. Tu totiž může člověk dostat poprvé i ve čtyřiceti letech.
Kousnutí klíštěte amerického může způsobit nečekané problémy. Imunitní reakce, kterou se tělo infekci od roztoče brání, má v některých případech za následek prudkou alergii na červené maso. O fenoménu informovali američtí vědci, jejich teorii potvrdili i vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Stromy pomalu odkvétají, viditelný pyl by tak měl zmizet. Alergikům se ale neuleví, začínají kvést trávy.
Levné a často nebezpečné náhražky v potravinách lidé pouhým okem neodhalí, byť to může ohrozit jejich zdraví. Pomoci by měl takzvaný chytrý nůž z Queen's University v Belfastu.
Šest druhů nemá na svých obalech vyznačené alergeny, konkrétně lískové oříšky a mandle.
Tým kanadských vědců přišel na to, že u dětí, které jsou do určitého věku vystavené jistým typům bakterií, se výrazně sníží riziko výskytu astmatu a alergií. Naopak příliš sterilní prostředí v prvních měsících života může mít negativní dopad na vývoj imunitního systému.
Přibližně každý stý Čech trpí epilepsií. Právě těmto pacientům se od října zvednou doplatky na léky. Státní ústav pro kontrolu léčiv jim totiž snížil úhrady od pojišťoven. Co ale nezaplatí pojišťovna, budou muset lidé najít v peněžence sami. Lékový ústav sice doufá, že výrobci pacienty doplácet nenechají a sníží i ceny svých přípravků, podle lékárníků tomu ale nic nenasvědčuje. Cenu léku snížil prozatím jen jediný výrobce.
Povodí Labe na začátku července informovalo, že zaznamenalo zvýšený výskyt těchto látek v letošním druhém čtvrtletí. Zvýšený obsah těchto látek podle povodí zaznamenala i německá strana.
Cena za léky pro alergiky se od července zvedne. Pojišťovny totiž budou na medikamenty přispívat méně.
Změna se bude týkat 157 přípravků a postihne necelý milion pacientů.
Sedmnáctiletá Alexandra Allenová má velmi vzácné onemocnění. Lékaři si s ní dlouho nevěděli rady.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky vzrostl počet lidí nakažených svrabem o pětinu. Nemocných jsou téměř čtyři tisíce.
Hygienici během ledna zkontrolovali 1032 restaurací a stravovacích zařízení. Problémy s uváděním alergenů mělo 130 subjektů.
Informace o obsahu sóji není uvedena na obalu výrobku.
Nebezpečnou potravinu odebrala inspekce v provozovně společnosti Bea-Bednarz v obci Řeka v Moravskoslezském kraji.
Největší množství nebezpečných ftalátů objevil test organizace Arnika v penálech.
