Po pondělním zemětřesení zůstala pod troskami v syrském Aleppu uvězněná i těhotná žena. Pod sutinami, kde strávila více než 24 hodin, nakonec porodila a vzápětí zemřela. Záchranářům se pak novorozence ještě s pupeční šňůrou podařilo vyprostit živého. Záběry z jeho záchrany se rozšířily po sociálních sítích a staly se symbolem neúnavných záchranářských prací po katastrofě.
Vládli tu Chetité, Řekové i Římané, na město útočili křižáci i Mongolové. V jednom z nejstarších měst světa, Aleppu, lidé žijí už přes pět tisíc let. V těchto dnech si ale připomínají méně dávnou historii, před deseti lety se město stalo centrem syrské občanské války. Boje zde trvaly až do roku 2016. Zničené ulice se nyní pomalu obnovují, lidé se vracejí, často svůj domov ale nemohou poznat.
Ve věku 88 let zemřel jeden z nejznámějších arabských zpěváků Sabáh Fachrí. Syrský rodák několik generací posluchačů učil tradiční písně a interpretoval tamní klasickou hudbu. O jeho úmrtí s odvoláním na syrskou vládu informovala agentura AP. Podrobnosti týkající se pohřbu zveřejní rodina.
Kamera se třese, potemnělými chodbami se dovnitř valí kouř. „Kde je Sama?“ ptá se režisérka Waad al-Katíbová po své dceři. Právě pro holčičku, která se narodila během obléhání syrského Aleppa, natočila dokumentární deník, nazvaný prostě Pro Samu.
Před válkou je na ulici nebylo skoro vidět, svůj domov nejčastěji opouštěly po boku svých manželů. Rodinu živil muž: vydělal na jídlo a pak ho šel i nakoupit. Jenže životy řady žen z různých koutů Sýrie, například ve zničeném východním Aleppu, občanská válka zcela změnila.
Od konce bitvy o Aleppo, která skončila osvobozením syrského města vládními silami, uplynulo více než dva roky. Během čtyřletého válčení byla východní část města v rukách rebelů a ti teď obviňují prezidenta Bašára Asada, že obyvatele těchto čtvrtí trestá. Zatímco západní Aleppo vláda postupně obnovuje, ve východních oblastech se podmínky k životu příliš nelepší. Vláda to odmítá, ale faktem zůstává, že obnova města probíhá pomalu. Stejně jako jinde v Sýrii nemají obyvatelé elektřinu ani dost jídla.
Spojené státy a Velká Británie obvinily syrskou vládu a jejího spojence Rusko, že minulý měsíc falešně nařkly povstalecké bojovníky z chemického útoku na město Aleppo. Podle amerického ministerstva zahraničí bylo cílem Damašku "poškodit důvěru" v příměří v sousední provincii Idlib, která je poslední baštou opozice.
Syrská vláda v dubnu vydala zákon, který umožňuje vyvlastnit pozemky syrských uprchlíků. Ti jsou teď v Turecku nebo třeba Německu. A někteří z nich naznačují, že pokud svůj majetek nezískají zpět, nebudou se mít k čemu vrátit.
Sedm let trvající občanská válka totálně zničila kdysi nejlidnatější město Sýrie. Poškozené je historické město, domy i silnice. Metropole je po bombardování a přestřelkách zasypaná sutinami, v průběhu bojů z města uprchly statisíce lidí. Porovnejte si, jak Aleppo vypadalo před válkou a poté, co se jím prohnaly prorežimní a povstalecké síly. Fotografie pořídili zaměstnanci aleppské restaurace Olympia a zveřejnili je na Facebooku.
Syrský generál Suhajl Hasan má velkou podporu Rusů. Prohlašuje o sobě, že ještě neprohrál jedinou bitvu.
Oceňovaný syrský režisér Ferás Fajád je za dokument Poslední v Aleppu nominovaný na Oscara. Děsím se, že ho dostanu, říká.
Turecká vláda nadále trvá na tom, že operace v Afrínu je namířena proti "teroristům" ze syrské kurdské milice YPG a nikoliv proti civilistům.
Válečné snímky z iráckého Mosulu, syrského Aleppa, somálského Mogadiša a dalších krizových míst planety přinesly slávu brazilskému fotografovi Eduardu Martinsovi. Otiskla je i prestižní světová média jako americký deník Wall Street Journal nebo stránka britské stanice BBC. Známost Martinsovi přinesly i informace o tom, že v minulosti údajně překonal boj s leukemií. Jeho kolegové teď ale přišli na to, že fotograf některé své snímky z krizových oblastí pravděpodobně ukradl nebo počítačově upravoval. A že část jeho životopisu nesedí.
Více než 600 000 vysídlených obyvatel Sýrie se letos vrátilo do svých domovů, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Potvrzuje se tak podle ní trend rostoucího počtu navrátilců. IOM ale zároveň upozornila, že po humanitární stránce situace v zemi ještě není přijatelná. Loni se za celý rok vrátilo domů 685 000 Syřanů. Podle mluvčí IOM Olivie Headonové ale situace v zemi není nijak růžová, protože v jiných oblastech naopak bylo letos donuceno své domovy opustit téměř 809 000 lidí. Podle IOM mířily dvě třetiny vracejících se osob na sever Sýrie do oblasti Aleppa, kde ustaly boje poté, co území dobyly syrské vládní jednotky s podporou ruského letectva.
Teroristická organizace Islámský stát (IS) se v pátek zcela stáhla ze severosyrské provincie Aleppo. Definitivně tak ukončila svou téměř čtyřletou přítomnost v regionu, kde leží i stejnojmenné velkoměsto Aleppo. Oznámil to šéf exilové skupiny syrských ochránců lidských práv (SOHR) Ramí Abdar Rahmán. Podle informátorů, od kterých SOHR údajně získává informace o situaci v Sýrii, vojáci ve čtvrtek večer obsadili strategickou silnici spojující přes aleppské území provincie Hamá a Rakka. Odřízli tak 17 posledních vesnic, které měl IS ještě pod kontrolou. Syrská agentura SANA oznámila, že armáda teď čistí území a obsazuje pozice IS na jihovýchodě Aleppa.
Kuvajtský mobilní operátor Zain v rámci své kampaně o víkendu zveřejnil tříminutové video, na kterém je sebevražedný islamistický atentátník konfrontován se zraněnými oběťmi terorismu. Provokativní klip končí "písní lásky", která diváka vybízí, aby na hněv reagoval laskavostí a na násilí milosrdenstvím. Virální video, které se začalo lavinovitě šířit po internetu budí nadšení, ale i kritiku. Podle některých lidí klip zneužívá oběti bombových útoků a zjednodušuje zobrazení radikálních islamistických teroristů.
Podle šéfa Památek a muzeí Syrské arabské republiky Mamúna Abdala Karíma je poničena skoro třetina z asi deseti tisíc historických památek Sýrie. Na jejich obnově by se od letoška měla podílet také Česká republika prostřednictvím Národního muzea. Karím odhaduje, že antickou Palmýru lze obnovit zhruba z poloviny, v Aleppu může být zachráněno asi 70 procent míst.
Několik velitelů Islámského státu (IS) včetně "ministra války" této teroristické organizace abú Musába Masrího zabili východně od Aleppa vojáci syrské armády. Oznámila to ve středu syrská státní média s odvoláním na armádní zdroje. Včetně Masrího přišlo o život 13 islamistú ze Saúdské Arábie a Iráku. Předchůdce Masrího ve funkci vojenského velitele IS Umar Šíšání zahynul loni po zásahu amerického letectva nedaleko iráckého Mosulu. Počátkem května zabili příslušníci afghánských speciálních sil Abdula Hasiba, šéfa jednotek IS v Afghánistánu. Hasib byl jmenován šéfem islamistů v Afghánistánu poté, co jeho předchůdce Háfiz Saíd zahynul loni v srpnu při náletu amerického bezpilotního letounu.
Syrská armáda získala po dvouměsíčních bojích kontrolu nad leteckou základnou Džarráh v provincii Aleppo. Informovali o tom syrské zdroje i ochránci lidských práv. Místo měli od roku 2014 v rukou teroristé z organizace Islámský stát (IS). "Armáda po těžkých bojích získala kontrolu nad základnou Džarráh," sdělil Ramí Abdar Rahmán z exilové organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). Podle něj se většina bojovníků IS z místa stáhla a vojáci základnu začali obsazovat. Armáda oznámila, že obsazuje také vesnice v okolí. Armáda zahájila boje proti IS ve východním Aleppu za pomoci spojeneckého Ruska.
Asi padesát zraněných bojovníků radikální Fronty dobytí Sýrie bude evakuováno z palestinského uprchlického tábora Jarmúk v Damašku do provincie Idlib. Dohodla se na tom syrská vláda a povstalci. O dohodě informovala libanonská televize Al-Manar, která má blízko k hnutí Hizballáh.
Syrská média informovala o obnovení evakuace obyvatel z obležených oblastí Sýrie. Ze dvou šíitských obcí Fúa a Kafrája v provincii Idlib, dlouhodobě obléhaných odpůrci režimu, vyjelo ve středu na 45 autobusů s asi 3000 lidmi. Evakuace, která začala už minulý týden, byla pozastavena kvůli sobotnímu útoku na evakuační konvoj v provincii Aleppo. Zemřelo při něm na 126 lidí včetně 60 dětí.
Při útoku na konvoj autobusů v Sýrii zemřelo podle nejnovější bilance 126 lidí. Mezi mrtvými je podle organizace ochránců lidských práv (SOHR) 68 dětí. Sebevražedný atentátník odpálil auto napěchované výbušninami u kolony desítek autobusů, které svážely přeživší z vesnic do města Aleppo. Jejich evakuace je součástí výměny, v jejímž rámci se přemisťují civilisté i opoziční bojovníci ze čtyřech obléhaných měst a vesnic.
Na východním okraji Damašku v neděli vypukly boje mezi vládními silami a povstaleckými skupinami. Rebelové útok započali ve čtvrti Džobár. Syrskou metropolí jsou slyšet výbuchy dělostřeleckých granátů a raket, které dopadají i do sousedních čtvrtí. Džobár je jednou ze tří damašských enkláv, které jsou stále ještě v držení povstalců a syrská armáda je dlouhodobě obléhá. Cílem rebelů je podle agentury Reuters zmírnit tlak syrské armády na obležené oblasti východně od metropole.
Státy Evropské unie nemají povinnost vydat víza těm lidem, kteří v nich chtějí později požádat o azyl, i kdyby jim hrozilo mučení. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v Evropské unii. Posuzoval případ syrské křesťanské rodiny, která požádala o víza do Belgie. Následně v ní chtěla požádat o azyl. V syrském městě Aleppo, odkud pocházela, jí prý hrozilo mučení a nelidské zacházení.
Komise OSN ve středu zveřejnila zprávu, podle které se válečných zločinů dopouštěly v průběhu minulého roku v bojích o syrské Aleppo všechny zúčastněné strany. Dokument rovněž poprvé označil konkrétního viníka bombardování konvoje OSN a syrského Červeného půlměsíce, při kterém v září 2016 zemřelo 14 humanitárních pracovníků. Také uvádí, že barely s chlorem shazovaly syrské helikoptéry a způsobily tak stovkám lidem smrt či zranění. Syrský režim použití chemických zbraní popírá.
Syrská vláda odmítla obvinění ze zprávy organizace Human Rights Watch, podle níž loni v boji o Aleppo použila chemické zbraně. Režim Bašára Asada i jeho spojenec Rusko podobné informace popřela už v minulosti. Human Rights Watch v pondělní zprávě konstatuje, že od loňského 17. listopadu do 13. prosince došlo k nejméně osmi chemickým útokům, při nichž mělo zemřít devět lidí včetně čtyř dětí a dvě stovky obyvatel údajně utrpěly zdravotní komplikace.
