Xaver Veselý a Šlégr se vrací do Rady ČT, poslanci zvolili také Berkovce

Poslanecká sněmovna v pátek 5. června obsadila šest míst v Radě České televize. Pět kandidátů prošlo jen hlasy koalice ANO, SPD a Motoristů, výrazně nejširší podporu napříč sněmovnou získal Martin Chalupský. Koalice naopak odmítla bývalé radní Pavla Matochu a Romana Bradáče kvůli nahrávce o korupci.

O kandidátech rozhodovali poslanci ve veřejném hlasování kolem poledne. Nejvíce hlasů, 132 od 171 přítomných poslanců, získal Martin Chalupský. Jako jediný ze zvolených měl podporu i u opozice, vedle koaličních klubů ho podpořila ODS a většina poslanců STAN. Zbývajících pět kandidátů prošlo výhradně hlasy koalice, zatímco opoziční kluby ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 hlasovaly proti. Lucie Plíšková a Luboš Xaver Veselý získali shodně 93 hlasů, Stanislav Berkovec 92 hlasů a Petr Brozda s Jiřím Šlégrem po 91 hlasech. Ke zvolení bylo třeba nejméně 86 hlasů.

Členové Rady ČT se po dohodě poslaneckých klubů volili po několika letech opět veřejně. Standardně se o radních hlasuje tajně. Poslanci vybírali z 18 finalistů. Mezi nimi byli i bývalí radní Pavel Matocha a Roman Bradáč, jejich pozici však oslabila nahrávka zveřejněná serverem Forum 24, na níž hlasy připisované oběma mužům probírají korupci v souvislosti s blíže neupřesněnou volbou.

Ministr pro sport Boris Šťastný před hlasováním potvrdil, že koalice oba muže volit nebude. „Tito dva kandidáti, to znamená pan Pavel Matocha a pan Roman Bradáč, nedostanou naši podporu v tuto chvíli a budeme volit kandidáty jiné,“ řekl s tím, že po objasnění situace se koalice může k jejich kandidatuře v některé z příštích voleb vrátit.

Opoziční politici se v rozpravě pokoušeli přesvědčit vládní poslance, aby nepodpořili Luboše Xavera Veselého, kterému už v minulém období hrozilo odvolání. Ministr zahraničí Petr Macinka se ho naopak zastal. „Považuji ho za skvělou osobnost. Je to úžasný profesionál. Českou televizi nepochybně miluje,“ uvedl a označil Veselého za nejlepšího radního ČT, kterého bude volit. Rýpnul si, že díky Veselého působení se na ČT možná „jednou bude dívat i tolik lidí, kolik lidí sleduje XTV“.

Všichni nově zvolení členové Rady ČT získali mandáty na dobu šesti let. Pokud tedy dokončí funkční období, budou na televizi dohlížet do roku 2032.

Luboš Xaver Veselý v radě poprvé zasedl na jaře 2020. Letošní nominaci získal od Asociace samostatných odborů vedené Bohumírem Dufkem. V radě měl na starosti pravidelné roční zprávy o stanicích ČT Déčko a ČT3. Jak řekl v dubnu při veřejném slyšení, chtěl by prosadit návrat archivní stanice ČT3. K nezákonnému odvolání Dozorčí komise z listopadu 2020 uvedl: „Každému z nás se může stát, že udělá chybu, ale toto chyba nebyla.“ Poslancům řekl, že by teď hlasoval stejně. V minulém období čelil návrhu na odvolání kvůli vulgárním výrokům o ženách ve svém internetovém streamu, proces nebyl dotažen kvůli odporu SPD a ANO. Na dotaz poslance Matěje Hlavatého (STAN), zda jeho práce pro zpravodajské kanály mimo ČT není střetem zájmů, odpověděl, že nejde o zpravodajství, ale o publicistiku. Před volbou generálního ředitele ČT v roce 2023 se podle svých slov sešel s Janem Součkem a stanovil mu tři podmínky: aby ČT nevstupovala do boje o poplatky, aby nezveřejňovala začerněné smlouvy a aby vrátila ČT3. Souček se ředitelem stal, na jaře 2025 ho ale Rada ČT odvolala.

Mandát na dalších šest let obhájil i bývalý hokejista Jiří Šlégr, který v radě působí od března 2020. Jeho příchod byl tehdy vnímán jako součást obměny směrem ke kritičtějšímu postoji vůči vedení tehdejšího generálního ředitele Petra Dvořáka. Patřil do bloku radních s Pavlem Matochou a Veselým, kteří často vystupovali proti managementu ČT, a za Matochova předsednictví byl místopředsedou rady. V listopadu 2020 hlasoval pro odvolání Dozorčí komise, které Nejvyšší správní soud označil za nezákonné, a je jedním z radních, po nichž by televize měla vymáhat způsobenou škodu. V lednu 2021, během nejpřísnějšího covidového lockdownu, se zúčastnil nelegální narozeninové oslavy teplického podnikatele Petra Bendy. Účast hájil tím, že šlo o pracovní schůzku s tehdejším šéfem Národní sportovní agentury Milanem Hniličkou. Mediální výbor sněmovny kvůli tomu zvažoval jeho odvolání, Šlégr však pozici ustál. V letech 2010 až 2013 byl poslancem, nejprve za ČSSD, poté jako místopředseda Národních socialistů (později LEV 21). Do rady ho navrhl hokejový klub HC Litvínov.

Bývalý rozhlasový a televizní moderátor Stanislav Berkovec byl od roku 2013 až do podzimu 2025 poslancem za hnutí ANO. V říjnových volbách mandát neobhájil. Dlouho předsedal sněmovnímu mediálnímu výboru. V březnu 2020 proslul e-mailem, v němž stranickým kolegům doporučoval, koho do Rady ČT volit a koho ne podle postojů uchazečů k hnutí ANO a tehdejšímu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi. Ten reagoval, že takové jednání „absolutně popírá roli Rady ČT jako garanta objektivity a mění ji ve skupinu snadno manipulovatelných osobností prosazujících výhradně partikulární politické zájmy“. Berkovec po odhalení e-mailu ohlásil rezignaci na funkci předsedy výboru, po podpoře klubu ANO ale nakonec neodstoupil. Na podzim 2024 podepsal pozměňovací návrh k velké mediální novele požadující zachování původní definice přijímačů. V roce 2014 jako pozorovatel sledoval mezinárodně neuznané referendum o připojení Krymu k Rusku a uvedl, že proběhlo v klidu a bez nátlaku. Při veřejném slyšení řekl, že by chtěl dohlížet na dodržování etického kodexu v oblasti střetu zájmů.

Martin Chalupský je televizní a korporátní mluvčí, který posledních 23 let působil v byznysu a nyní pracuje jako konzultant. Vystudoval televizní žurnalistiku na Univerzitě Karlově, v letech 1987 až 1992 byl redaktorem a moderátorem zpravodajství Československé televize, poté vedl domácí zpravodajství ČT a v letech 1994 až 1999 byl zahraničním zpravodajem v Německu. V letech 2000 až 2003 byl mluvčím Novy a slovenské TV Joj, od roku 2004 do poloviny roku 2024 vedl komunikaci plynárenské společnosti Innogy (dříve RWE a Transgas) a stojí za projektem Energie českého filmu, v jehož rámci firma koprodukovala přes sto českých filmů. V roce 2011 zvažoval kandidaturu na generálního ředitele ČT. Do rady ho nominovala Nadace Naše dítě, v jejíž správní radě působil do loňského června. Ředitelka nadace Zuzana Baudyšová byla v letech 2014 až 2019 senátorkou za hnutí ANO. Při dubnovém slyšení řekl, že ke kandidatuře ho přemlouvali známí i někteří současní radní, jejichž jména si nechal pro sebe, a označil se za konsenzuální typ: „Byl bych rád, kdyby se situace kolem ČT zklidnila a stabilizovala.“ Očekává změnu zákona o ČT a míní, že rada by měla pomoci překlenout období zavádění nové legislativy.

Lucie Plíšková je učitelka na základní škole a bývalá regionální redaktorka ČT. Hospodářské noviny upozornily, že moderovala podcast Sorry jako s Andrejem Babišem. Vystudovala učitelství angličtiny na Univerzitě Pardubice a překladatelství na Slezské univerzitě v Opavě, vydala dvě knihy a vede první stupeň mezinárodní základní školy. Do rady ji navrhla Victoria School z Újezdu nad Lesy. Komerční média podle ní nemohou vždy zastoupit veřejnoprávní televizi, která by měla více zohledňovat menšiny, regiony a sociální témata. „Pokud mají být média hlídacím psem demokracie, Rada ČT by měla být hlídacím psem České televize,“ prohlásila. Při slyšení upozornila na nedostatečné využívání projektu iReportér, malé povědomí o platformě ČT edu i omezený rozsah vysílání z regionálních studií. Dlouhodobou absenci Tomia Okamury v Otázkách Václava Moravce označila za selhání vedení redakce.

Třinecký podnikatel Petr Brozda se o místo v radě ucházel opakovaně, hlásil se už v letech 2021 až 2024. Tentokrát ho nominovaly spolek Aliance pro rodinu a Grémium majitelů lékáren. Aliance pro rodinu v létě 2024 spustila petici proti zvyšování televizních poplatků a opakovaně si stěžuje na pořady ČT, uspěla například s podnětem na reportáž pořadu 168 hodin o manželství pro všechny. Na dotaz exministra kultury Martina Baxy (ODS), jak na stížnosti organizace nahlíží, Brozda odpověděl, že by jako u soudu vyslechl obě strany, s konkrétními stížnostmi ale není obeznámen. V listopadu 2020 ho Pavel Matocha navrhoval do nové Dozorčí komise namísto té odvolané, neprošel však. Vystudoval ekonomickou fakultu Technické univerzity v Ostravě i žurnalistiku, podniká ve firemním poradenství. Po studiích zakládal regionální týdeník Horizont. Podle vlastních příspěvků na Facebooku je rodinným přítelem ostravského senátora za ANO Martina Bednáře. Při slyšení označil za priority ekonomiku, regionální vysílání a zpětnou vazbu. Upozornil, že ještě nezačala rekonstrukce televizního studia v Ostravě, a s odkazem na výzkumy varoval před klesající důvěryhodností ČT: „Cena je to, co platíme, hodnota to, co dostáváme. A já bych chtěl usilovat o maximalizaci hodnoty pro diváka.“