Rada Českého rozhlasu bude po středečních volbách v obou komorách Parlamentu znovu kompletní. Poslanecká sněmovna zvolila novým členem vysokoškolského pedagoga Petra Žantovského, Senát odpoledne vybral mediální analytičku Jitku Adamčíkovou. Oba obsadí volná místa v devítičlenném kontrolním orgánu veřejnoprávního rozhlasu.
Žantovský uspěl už v prvním kole sněmovní tajné volby. Získal 91 hlasů ze 168 odevzdaných. Ke zvolení bylo potřeba 85 hlasů. Ve volbě porazil bývalého předsedu rozhlasové rady Miroslava Dittricha, jehož podpořilo 64 poslanců, a publicistu Tomáše Kňourka, který obdržel pouze jeden hlas. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník z hnutí ANO.
Senát dnes rozhodl o svém kandidátovi až ve druhém kole. Tajné volby se zúčastnilo 68 senátorů. Adamčíková dostala 35 hlasů, bývalý ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina 15 hlasů a bývalý člen Rady Českého rozhlasu Marek Pokorný 17 hlasů. Výsledky po 17. hodině přečetl na plénu senátor Jan Tecl (ODS).
Adamčíková je mediální analytička zaměřená na pluralitu, vyváženost a nezávislost médií. Spolupracuje s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), pro kterou hodnotí působení veřejnoprávních i komerčních médií během voleb. Podílela se na analýzách v Polsku, na Slovensku, v Lotyšsku i v České republice. S Václavem Štětkou připravuje českou část projektu Media Pluralism Monitor, jehož závěry vstupují do zprávy Evropské komise o právním státě.
Působila v Nadaci Open Society Fund Praha, známé jako Nadace OSF, kde vedla mediální programy, a v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky. Nyní je členkou správní rady Nadace Independent Press, která vlastní Deník N a týdeník Respekt. Založila také spolek Ženy v médiích, zaměřený na podporu novinářek a jejich odolnost vůči kyberšikaně.
Jitka Adamčíková
V kandidatuře do Rady Českého rozhlasu Adamčíková zdůrazňovala nezávislé zpravodajství, investigativu, regionální obsah, vzdělávací a kulturní pořady i krizovou roli rádia. Podporuje pravidelné veřejné konzultace s posluchači a přehlednější zveřejňování analýz vyváženosti. Český rozhlas by podle ní měl lépe oslovovat mladé publikum, uživatele digitálních platforem a skupiny, které ve vysílání nemají dostatečný prostor, například zdravotně postižené posluchače.
„Myslím, že není dobré měnit model, který funguje velmi dobře,“ uvedla při veřejném slyšení v Senátu 11. května. Za podstatné označila i to, že „potřebujeme veřejnoprávní média, která fungují mimo ekonomickou a politickou poptávku“.
Žantovský je vysokoškolský pedagog, spisovatel a mediální komentátor. Při veřejném slyšení ve sněmovně 14. května zdůraznil, že vystudoval rozhlasovou žurnalistiku a mediální studia a že s Českým rozhlasem v devadesátých letech a později téměř dvě desetiletí spolupracoval. Rozhlas podle něj měl už před listopadem 1989 výlučné postavení, mimo jiné díky kulturnímu a uměleckému obsahu.
Za podstatné označil dodržování zákonem vymezených úkolů veřejné služby, zejména požadavků na pluralitu a na vytváření prostoru pro samostatné utváření názorů posluchačů. Řekl, že tyto principy jsou v zákoně popsány dostatečně a není podle něj nutné je měnit. Zároveň připomněl, že pravomoci Rady Českého rozhlasu jsou českým zákonem omezené a rada nemůže postupovat jako obdobné orgány v zemích, kde mají širší vliv na program.
V debatě s poslanci se Žantovský vyjádřil také k regionálnímu vysílání. Označil ho za dlouhodobou chloubu Českého rozhlasu a doporučil ještě větší regionalizaci. Podle něj má veřejnoprávní rozhlas v regionech zázemí, technologii, logistiku a dlouhodobé vztahy, které soukromé stanice v takové podobě nemají.
V osmdesátých letech Žantovský přispíval do hudebního časopisu Melodie. V devadesátých letech působil v soukromých nakladatelstvích a později zastával různé veřejné funkce v mediální oblasti. Prezident Miloš Zeman mu udělil státní vyznamenání.
S Českým rozhlasem spolupracoval od roku 2003 na stanici Český rozhlas 6 v pořadu Lidé od novin, později přejmenovaném na Hovory o médiích. V letech 2005 až 2008 moderoval pořad České televize Před půlnocí. Byl také zakladatelem soukromé hudební stanice Rádio Ethno, zaměřené na world music. Při slyšení ji popsal jako etnokulturní stanici bez politiky, dopravy a sportu, která nabízela hudbu z celého světa a podle něj „tak trošku“ plnila veřejnou službu pro určitý typ posluchačů.
V letech 1998 až 2000 byl Žantovský místopředsedou Syndikátu novinářů České republiky. Od prosince 2000 do dubna 2003 působil jako člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kam byl nominován Občanskou demokratickou stranou. Rada byla poté odvolána v souvislosti s prohranou arbitráží kvůli televizi Nova. Žantovský patřil mezi radní, kteří se proti odvolání bránili soudně a později získali odškodnění.
O místo v mediálních radách se ucházel opakovaně. V letech 2011, 2012 a 2015 neúspěšně kandidoval do Rady České televize. V roce 2011 se ucházel také o post generálního ředitele České tiskové kanceláře a v prosinci 2015 o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu.
Od února 2018 do února 2023 byl členem Rady České tiskové kanceláře, kam ho navrhlo hnutí ANO. Od února do prosince 2019 byl jejím místopředsedou.
Dvě třetiny Rady Českého rozhlasu volí Poslanecká sněmovna, jednu třetinu Senát. Rada dohlíží na činnost veřejnoprávního rozhlasu, schvaluje jeho rozpočet a výroční zprávy a volí generálního ředitele. Další personální hlasování čeká Poslaneckou sněmovnu na podzim, protože v září vyprší šestileté funkční období předsedy rady Ondřeje Matouše.
Celkově aktualizováno v 17:37 o výsledky senátní volby.
ČLÁNKY DO MAILU