Flusance a hejty na sociálních sítích schytal hlavně poté, co jeho otec veřejně vyjádřil podporu Ukrajině. „Občas jsem měl tendenci rozklikávat ty profily, abych dokázal alespoň skrze jejich zeď zjistit, s kým mám vlastně co do činění a kdo mě posílá na smrt do zákopu,“ přiznává herec Josef Trojan. Zjistil prý ale, že naprostá většina z nich jsou trollové.
Flusance a hejty na sociálních sítích schytal hlavně poté, co jeho otec veřejně vyjádřil podporu Ukrajině. „Občas jsem měl tendenci rozklikávat ty profily, abych dokázal alespoň skrze jejich zeď zjistit, s kým mám vlastně co do činění a kdo mě posílá na smrt do zákopu,“ přiznává herec Josef Trojan. Zjistil prý ale, že naprostá většina z nich jsou trollové.
Koprodukční snímek Franz režisérky Agnieszky Hollandové a producentky Šárky Cimbalové získal čtyři ceny včetně Stříbrného lva za nejlepší film na 50. ročníku Festivalu polského filmu v Gdyni. Cenu za hlavní mužskou roli si odnesl německý herec Idan Weiss za ztvárnění role Franze Kafky, polský kameraman Tomasz Naumiuk za kameru a česká make-up artistka Gabriela Poláková za masky.
Očekávaný snímek režisérky Agnieszky Hollandové, který měl premiéru na festivalu v Torontu a soutěžil v San Sebastianu, se nyní dostává i do široké distribuce. Česko-německo-polské drama přichází rok po kafkovské mánii spojené se 100. výročím spisovatelova úmrtí. Ovšem jakkoli podnětně se film Franz tváří, velmi rychle se vyčerpá.
Snaha vyhnout se stereotypům a nijak neredukovat osobnost pražského německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky byla pro režisérku Agnieszku Hollandovou vodítkem při natáčení filmu Franz. Kafku zobrazuje jako mladého, křehkého, přitom však mocného tvůrce. Hollandová to ve středu řekla novinářům při projekci snímku v česko-německo-polské koprodukci v pražském kině Lucerna.
Snímek Nevděčné bytosti absolventa pražské FAMU, slovinského režiséra a spoluscenáristy Olma Omerzua bude mít v září světovou premiéru v hlavní soutěži na filmovém festivalu v San Sebastiánu. Jde o drama s prvky komedie, které se věnuje rodinným vztahům a dospívání dětí v bilingvní rodině.
Režiséři Jiří Mádl, Václav Marhoul, Ondřej Trojan či Petr Václav chtějí kvůli nominacím na Oscara svolání mimořádné valné hromady České filmové a televizní akademie (ČFTA). Ve výzvě zveřejněné na sociálních sítích žádají, aby prezídium ČFTA zrušilo první kolo výběru snímku a vypsalo novou volbu podle pravidel, která platila až do loňska.
Snímek Franz režisérky Agnieszky Hollandové bude v druhé polovině září bojovat v hlavní soutěži 73. ročníku filmového festivalu v San Sebastiánu. Po světové premiéře na festivalu v Torontu, který se uskuteční 4. až 14. září, to bude další festivalová zastávka příběhu slavného pražského spisovatele Franze Kafky od jeho mládí až po předčasnou smrt.
Česko-německo-polský koprodukční snímek Franz o židovském německy píšícím spisovateli Franzi Kafkovi polské režisérky Agnieszky Hollandové bude mít světovou premiéru na filmovém festivalu v Torontu. Přehlídka se letos uskuteční 4. až 14. září, patří k největším a nejnavštěvovanějším filmovým událostem.
Franz Kafka – symbol odcizení, byrokracie, člověka sevřeného mechanismy moci. Autor, jehož jméno používají jako adjektivum i ti, kteří od něj nečetli jedinou knihu. Kdo byl ale Franz Kafka doopravdy? Právě na tuto otázku zkusí najít odpověď Agnieszka Hollandová ve svém novém filmu nazvaném prostě Franz.
U příležitosti nadcházejícího 100. výročí úmrtí spisovatele Franze Kafky začala Agnieszka Hollandová pracovat na celovečerním filmu, který je inspirován jeho životem. Významná polská režisérka na projektu opět spolupracuje s českou producentkou Šárkou Cimbalovou. Natáčet bude zhruba 40 dní od dubna příštího roku v Česku a Německu. Film má mít premiéru koncem roku 2024.
Hranice, nový snímek Agnieszky Hollandové, způsobil doma v Polsku poprask ještě dříve, než ho tam kdokoli mohl vidět. Před parlamentními volbami ho zkritizovali prezident i premiér, ministr spravedlnosti jej přirovnal k nacistické propagandě a ve vyhrocené kampani režisérka musela mít bodyguarda. Drama, které získalo cenu poroty na prestižním benátském festivalu, teď promítají česká kina.
Její film Hranice o uprchlících na polsko-běloruském pomezí vyvolal v Polsku obdivné i silně kritické reakce. A podle některých expertů i samotné polské režisérky Agnieszky Holland se stal tématem předvolební kampaně. "Na začátku někteří pohraničníci uprchlíkům i pomáhali, ale pak přišel rozkaz. Děly se tam strašné věci," popisuje absolventka pražské FAMU.
Úzká silnice se klikatí mezi stromy, jejichž listy už zbarvil podzim. Krásnou přírodu Bělověžského národního parku ruší jen občasné cedule varující řidiče před zubry, které tu mohou potkat. Z těch ale místní obavy nemají. Daleko větší starosti jim dělá, že v lese mohou narazit na zraněné nebo prochladlé migranty, kteří se do země dostávají skrze hranici s Běloruskem. Navzdory tisícům vojáků.
V polských klubových kinech diváci před novým filmem režisérky Agnieszky Hollandové uvidí spot o pohraničnících, který připravilo ministerstvo vnitra. Ve čtvrtek to oznámil jeho náměstek Blažej Pobožy. Snímek Hollandové nazvaný Hranice vypráví o migrační krizi na polsko-běloruské hranici. Přestože získal cenu na benátském festivalu, národní konzervativci vládnoucí v Polsku jej odsuzují.
Po úspěchu na benátském festivalu, kde za něj tuto sobotu získala zvláštní cenu poroty, polská režisérka Agnieszka Hollandová zveřejnila první trailer z filmu Hranice. Více než dvouhodinové černobílé hrané drama se odehrává na polsko-běloruské hranici, odkud se roku 2021 uprchlíci snažili dostat do Evropské unie. "Když je pustíme, přijdou tisíce dalších," stěžuje si v traileru jedna postava.
Zvláštní cenu poroty na benátském festivalu v sobotu večer získala polská režisérka Agnieszka Hollandová za film Hranice, který vznikl v české koprodukci. Vypráví o situaci uprchlíků na bělorusko-polské hranici a vzbudil rozruch v Polsku, kde krátce před volbami ministr spravedlnosti přirovnal světoznámou filmařku k nacistům.
Evropa zničí sama sebe, pokud se bude chovat nelidsky k migrantům, říká polská režisérka Agnieszka Hollandová. V úterý na benátském festivalu představila více než dvouhodinový, černobílý hraný film Hranice o dramatických osudech uprchlíků na polsko-běloruské hranici. Česká kina ho uvedou 19. října. Polský ministr spravedlnosti vzbudil rozruch, když snímek přirovnal k nacistické propagandě.
Státní fond kinematografie rozdělí 20 milionů korun mezi deset takzvaných minoritních koprodukcí. Nejvíce, čtyři miliony, dostane nový film Agnieszky Hollandové nazvaný Hranice. Paralelně sleduje osudy rodiny syrských uprchlíků, osamělé učitelky angličtiny z Afghánistánu a mladého polského pohraničníka, kteří se setkají na polsko-běloruských hranicích.
Německý festival Berlinale příští měsíc uvede český krátkometrážní animovaný film Zuza v zahradách režisérky Lucie Sunkové nebo česko-francouzskou koprodukční minisérii Podezření. V pátek to oznámili pořadatelé, když zveřejnili část programu.
O Janu Mikoláškovi se mnoho lidí dozvědělo až díky filmu Šarlatán z roku 2020 a životopisné knize Martina Šulce. V paměti předválečné i poválečné generace je ale stále ukotvena vzpomínka na geniálního bylináře, jenž svými léčitelskými metodami dosahoval ohromujících výsledků. S respektem o něm mluví i dnešní medicínské kapacity, jakkoliv jinak k léčitelství dost skeptické. Narodil se 7.dubna 1889.
Vrchní soud v Praze zrušil předběžné opatření, které stahovacímu portálu Ulož.to zakazovalo zpřístupňovat životopisný film Šarlatán režisérky Agnieszky Hollandové. Jeho distributor CinemArt rozhodnutí respektuje.
V sobotu večer byly v pražském Rudolfinu uděleny filmové ceny Český lev. Nejvíce – šest – jich získala historická Krajina ve stínu od Bohdana Slámy. Snímkem roku je však Šarlatán od Agnieszky Hollandové, celkem posbíral pět ocenění. Nejlepšími herci se stali Magdaléna Borová a Ivan Trojan. Ceremoniálu se kvůli protipandemickým opatřením nemohli zúčastnit diváci. Prohlédněte si fotogalerii.
