"Neuvěřitelně se to tady posunulo." Tak zní odpověď velké části obyvatel České Kamenice na dotaz, jak se v severočeském městě žije. Jedna věc ale v pokroku brání. Dvanáct zanedbaných domů, z nichž některé obývají problémoví obyvatelé. Plán města je jasný: postupně je vykoupit a přetvořit v sociální bydlení. Ne vždy se to ale daří, říká starosta Jan Pajanovský.
Téměř pětina domácností se po získání nájemního bydlení obešla bez dávek na bydlení.
Bývalý šéf vládního projektu HateFree Nikola Křístek se bude zpovídat před etickou komisí. Důvodem je pětimilionová zakázka, kterou získala společnost AISIS, ve které Křístka pracoval. Auditoři prověřili také hospodaření HateFree. Jestli bude iniciativa bojující s nenávistí a předsudky ve společnosti pokračovat, zatím není jasné.
Ta zkušenost byla velmi intenzivní, zkusila jsem si to a můj názor je teď brán vážněji. Překvapilo mě, že to není jednolitá komunita, jednolitvé rodiny se nemají rády a jsou mezi nimi konflikty, říká Radka Vepřková z vládní Agentury pro sociální začleňování, která bydlela tři měsíce s Romy ve varnsdorfském ghettu. Přišla pak s řadou doporučení, jak situaci v sociálně vyloučené lokalitě řešit, navrhuje třeba prostupné bydlení se zaměstnaneckým motivačním programem. Bývalá vedení radnice prý situaci podcenila a toho využili dva podnikatelé, kteří teď od Romů vybírají nájemné i 12 tisíc za garsonku.
Projekt HateFree Culture (Kultura bez nenávisti), který iniciovala Agentura pro sociální začleňování při Úřadu vlády České republiky, vznikl v listopadu 2014 jako součást programu Kampaň proti rasismu a násilí. Původně reagoval na nárůst negativních postojů vůči skupinám obyvatel lišících se svou etnicitou, sexuální orientací, náboženstvím, subkulturou, handicapem či z jiných důvodů. Od roku 2015 se v důsledku evropské migrační krize zaměřil rovněž na problematiku přijímání uprchlíků.
Podniky z vládní kampaně HateFree byly napadeny sprejery. Jejich majitelům je vyhrožováno smrtí. Kam až to policie nechá dojít?
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier chce zabránit tomu, aby narůstal počet vyloučených lokalit, kterých je teď v Česku přes šest stovek. V příštích pěti letech slibuje 70 obcím poslat až 10 miliard z evropských fondů. Obecní úřady budou peníze čerpat na konkrétní projekty v oblasti bydlení, vzdělání či zaměstnání. Ty jim pomůže vymyslet a uskutečnit vládní Agentura pro sociální začleňování.
Vládní agentura pro sociální začleňování se chystá od ledna otevřít svá centra ve třech regionech, a to v Ostravě, Ústí nad Labem a v Praze. Nová centra budou plně obsazena konzultanty a odbornými pracovníky, kteří se zaměřují na oddlužení, sociální pomoc a další oblasti. Kolik lidí by mělo ve střediscích působit, v tuto chvíli není jasné. Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Za posledních devět let se počet těchto míst podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, zdvojnásobil ze 300 na 600.
Komentář Martina Fendrycha: Děti povinně do školy od pěti let. Aby rodiče mohli dělat kariéru. Výchova dítěte u nás zřejmě není práce. Proč je to povinné? Kvůli sociálně vyloučeným oblastem.
Agentura pro sociální začleňování zjistila, že obce nechtějí vyplácet doplatek na bydlení.
V chystaném zákonu o financování politických stran by se podle ministra Jiřího Dienstbiera měly objevit i tvrdé sankce pro případ, že by strany zákon obcházely prostřednictvím někoho třetího.
Zaměstnanci agentury vedou spor s ministrem Jiřím Dienstbierem o budoucí podobu a fungování své instituce.
Novým šéfem agentury se stal Radek Jiránek, který dosud vedl odbor prevence kriminality na ministerstvu vnitra.
Z agentury musel odejít šéf, čtrnáct pracovníků užšího vedení pak po neshodách s ministrem dalo výpovědi. Další se prý k odchodu chystají.
Výpověď podali téměř všichni metodičtí vedoucí, lokální konzultanti, experti jednotlivých oblastí, jako jsou bezpečnost či vzdělávání, dále i administrativní pracovníci.
Zaměstnanci jsou kvůli neshodám s Dienstbierem o podobu a fungování agentury ve stávkové pohotovosti.
Prezident se také tvrdě opřel do ministra Dienstbiera, který před pár týdny odvolal z čela vládní agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka.
Komentář Martina Fendrycha: Sociální začleňování u nás začalo mít fazonu, řád. Ministr Dienstbier to teď ničí.
Pracovníci Agentury pro sociální začleňování začali stávkovat v pondělí, nyní vyčkají na výsledky jednání s premiérem, které se má konat 19. května.
Zaměstnancům jsem garantoval, že činnost agentury bude pokračovat, strategie zůstává stejná. Problém je pouze v tom, že lidé odmítli přijmout odvolání ředitele Šimáčka, říká ministr Dienstbier.
Zapojilo se do ní 88 procent zaměstnanců, chtějí jednat s premiérem Sobotkou.
Úřad vlády vypsal výběrové řízení na místo odvolaného Martina Šimáčka. Mohou se hlásit zastupitelé, vedoucí úředníci i akademici.
Město zatím žádost nepodá kvůli odvolání ředitele agentury Martina Šimáčka. Počká si na další vývoj v agentuře.
Ministr Jiří Dienstbier navštívil severočeské vyloučené lokality v litvínovském Janově a ve Štětí. Chlubil se prací vládní agentury, kterou právě destabilizoval vyhozením jejího šéfa Martina Šimáčka.
