Začínajícím pracovníkům chybí praktické zkušenosti, ale také psychická odolnost nebo všeobecný přehled. V anketě Aktuálně.cz to říkají oslovení zaměstnavatelé v různých oborech. Školy podle nich nedostatečně připravují absolventy na požadavky trhu práce. Firmy tak musí investovat do dalšího vzdělávání a tréninku nových zaměstnanců, aby mezery v jejich znalostech a dovednostech vyplnily.
Studenti, kteří si loni přivydělávali na brigádách, by neměli zapomenout na daňová přiznání. Mohou získat za určitých podmínek daňovou vratku, která může představovat i několik tisíc korun. Je ještě čas - daňové přiznání je letos možné podat bez sankce až do 3. května. V případě elektronického podání až do 1. června.
Frustrovaný uchazeč o práci Jamie Gilliam oslavil teprve dvaadvacáté narozeniny, pohovorů už má ale za sebou podle vlastních odhadů asi 200. Všechny bez úspěchu. Přestože loni vystudoval politické vědy na londýnské King's College, stále se mu nedaří, píše server BBC.
Mladí lidé, kteří loni nastoupili po škole do zaměstnání, mají zpravidla nárok na takzvanou daňovou vratku, která může představovat i několik tisíc korun. Studenti, kteří si loni přivydělávali na brigádě, mohou zase dostat zpět zaplacené daně. Poradíme, jak na to.
Firmy z Česka hledají zaměstnance nově i v Německu. Čerstvé absolventy lákají na rychlý kariérní růst nebo třeba na nízké ceny bydlení či jídla. Nedostatek zaměstnanců brzdí růst českých podniků. Organizátoři proto plánují uchazeče oslovovat i v dalších evropských městech. Příští na seznamu je Manchester.
O více než 2000 procent stoupl během deseti let počet absolventů učňovského oboru kominík. Mladé lidi a jejich rodiče láká jistá práce i solidní výdělky, ačkoliv ty podle lidí z oboru stále neodpovídají zodpovědnosti profese. Poptávka po službách kominíků vzrostla hlavně kvůli novým požadavkům na revize komínů.
O učňovské obory je čím dál tím menší zájem, upozornila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nejhůře dopadly stavební a nábytkářské obory. Cílem asociace pro nejbližší dobu je opětovné zavedení mistrovské zkoušky, tedy osvědčení o nejvyšší řemeslné kvalifikaci.
Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Nicméně zaměstnavatelé stále poukazují na nedostatek absolventů zejména z technických a řemeslných profesí.
Vysokoškolský titul nestačí. Kromě něj požadují firmy po mladých uchazečích o práci i nějakou praxi. Kde ji lze získat? Kromě klasických brigád v řetězcích, fast foodech či call centrech mohou studenti nabrat při škole zkušenosti i přímo ve firmách.
Vysokoškolský diplom při hledání první práce na pevný úvazek nestačí. Průzkum Aktuálně.cz mezi firmami ukazuje, že absolventi by měli mít v životopise i praxi. Často stačí brigáda v call centru nebo ve fast foodu - pro zaměstnavatele je to důkaz, že si uchazeč umí organizovat čas a zvládne vycházet s lidmi. Výjimkou jsou informatici a absolventi technických oborů. Těch je tak málo, že se o ně firmy přetahují bez ohledu na praxi.
Díky oživení české ekonomiky přibylo volných míst, na která jsou firmy ochotné přijmout absolventy - některé obory přitom vyloženě trpí nedostatkem zaměstnanců. Řada mladých lidí dál přesto "sází na jistotu" a ucházejí se o práci, u které mají jistotu, že ji zvládnou. Podle statistik portálu Jobs.cz jde nejčastěji o místo na recepci, na jedno místo se hlásilo v průměru 78 lidí.
Nezaměstnaní od 50 do 55 let mohou podporu pobírat nyní osm měsíců a lidé bez práce nad 55 let pak 11 měsíců. Do padesátky ji člověk dostává pět měsíců. Do roku 2009 byly lhůty o měsíc delší, ministerstvo práce se k tomu chce u lidí nad padesát let vrátit. Chce také zmírnit pravidla pro absolventy bez práce, aby jich víc na podporu dosáhlo. Ročně by to mělo stát celkem kolem 870 milionů korun.
Nejvyšší mzdu při nástupu do prvního zaměstnání očekávají studenti ve Slovinsku, kteří si představují výdělek 1500 eur (40 500 korun) měsíčně. Vyplývá to z průzkumu mezi studenty vysokých škol v osmi zemích střední a jihovýchodní Evropy. Čeští vysokoškoláci očekávají zhruba 25 tisíc měsíčně. Nejdůležitějšími kritérii při výběru zaměstnání jsou možnost získat a rozvinout nové schopnosti a příjemná pracovní atmosféra.
Mnoha českým nemocnicím chybějí lékaři. Některým z nich už hrozí, že nezajistí ani základní zdravotní péči. Důvod? Univerzity opouští stále méně česky mluvících absolventů. Třeba loni dokončilo medicínu na některé z českých fakult 1473 lidí, ale jen 982 z nich mluvilo česky nebo slovensky. Zbylí absolventi studovali v angličtině. Školám se totiž zahraniční studenti vyplatí.
Přidělování peněz pouze podle počtu žáků by mělo skončit, ministerstvo školství plánuje změny.
Firmy nabízejí studentům brigády, placené stáže nebo třeba spolupráci na bakalářských a diplomových pracích.
Průzkum Aktuálně.cz ukázal, za jak dlouho najdou absolventi českých vysokých škol práci, kolik musí projít pohovorů a do jakých oborů nejčastěji míří.
Online deník Aktuálně.cz se zajímal o to, zda už existují opravdu reprezentativní průzkumy či studie o potřebách zaměstnavatelů v Česku za pět, deset či dvacet let.
V Česku je téměř 530 tisíc uchazečů o zaměstnání, oproti loňskému září jich ubylo 28 tisíc.
Sní o práci v Googlu, bankách nebo ČEZu. Nejčastěji ale začínají na recepci nebo jako asistenti.
Dobrou zprávou je také vyšší počet volných pracovních míst. Meziročně jich je takřka o jedenáct tisíc více.
Podíl nezaměstnaných v červnu klesl z dubnových 7,5 procenta na 7,4 procenta. Práci ale stále nemá více než půl milionu lidí.
První dva měsíce přežije v některých firmách jen polovina nováčků
Bonusy za úspěch, počítadlo provolané doby, režim "lajdák". To je práce v call centru.
Ekonomická krize ukázala, že vzdělávací nabídku nelze "šít na míru"
