Příběh sourozenců Mašínů už nebudí emoce jen při hospodských debatách a na sociálních sítích, ale i v kinech. Autoři filmu Bratři přitom nechtějí dramatickou odyseu adorovat ani odsuzovat. Podle spisovatele Jiřího Padevěta, který s tvůrci snímek konzultoval, by tak mohli přispět k porozumění celému protikomunistickému odboji. "V Česku stále vzýváme spíš mučedníky než bojovníky," říká v rozhovoru.
"Životní příběh Jarmily Potůčkové, která se rozsudku smrti, vynesenému nad stovkami jejích souputníků, vyhnula jen díky statečnosti a neochotě podrobit se mašinerii komunistických procesů, postavených na sebeobviňování 've vyšším zájmu', je varovným mementem, které potvrzuje, že v každé ideologii je semeno fanatismu a ztráty kritického myšlení," míní Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Kina začala promítat málomluvné drama z období stalinismu v Česku nazvané Kryštof. Přesvědčivější je jako nadčasové podobenství o životě v zemi sevřené nedůvěrou, kde každý sleduje jen vlastní zájmy.
Zlaté medaile z olympijských her v Londýně a v Helsinkách z něj udělaly ikonu. Obraz národního hrdiny ale narušil jeho nejednoznačný postoj k totalitnímu režimu. Režisér David Ondříček na konci srpna uvádí do kin film Zátopek. Hlavní role běžce Emila a oštěpařky Dany v něm ztvárnili herci Václav Neužil a Martha Issová. Ve společném rozhovoru vysvětlují, proč nechtějí světoznámého sportovce soudit.
Vězni rudé totality z padesátých let definitivně odcházejí. Už jich zbývá opravdu jen pár. O to víc úkolů se vrší před námi. Začít můžeme třeba tam, kde nejeden z "muklů" skončil.
Se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou o třikrát přepisované románové novince, komunistických fake news a dívčích vzorech dneška.
Jan Cina a Jenovéfa Boková září v trojdílném dramatu z éry stalinismu, které mohlo nabídnout nuancovaný portrét člověka a doby. Pohybuje se ale v krajních polohách.
Třídílné drama České televize nazvané Herec ukazuje, jak velkou cenou se v 50. letech platilo za hereckou kariéru v komunistickém Československu. Hrdinou je mladý a talentovaný Stanislav Láník v podání Jana Ciny, který by se chtěl stát hercem. Jeho šance ale ovlivňuje kádrový profil - otec zemřel v odboji, matku po sousedově udání zabili za údajnou kolaboraci s Němci.
S novinářem Danielem Anýžem o lekci morálky z 50. let, dospívání v pozdním socialismu a kampani "Zavražděna komunisty".
21. srpen 1968 přinesl tragédii, kterou nikdo z Čechů nezpochybňuje. Ještě, že to smutné výročí máme. Co bychom teď bez něj o své nedávné minulosti asi říkali?
Předlistopadový režim, který v Československu udupal politická práva, zároveň výrazně přispěl k rovnoprávnosti žen. Ty od 50. let mohly legálně chodit k interrupcím nebo se mohly nechat rozvést. Jako důvod rozvodu navíc ženy čím dál častěji zmiňovaly neuspokojivý sex. Komunismus totiž nečekaně osvobodil také lidskou sexualitu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom mluví socioložka Kateřina Lišková.
Herečka Jiřina Štěpničková byla srdcem vlastenka. Během okupace odmítla spolupráci s nacisty a po válce podepsala petici na vznik nové Národní fronty. Přesto ji o pár let později zradil vlastní národ. Jak vypráví nový snímek Past, který Česká televize uvedla v neděli 16. února, Štěpničková se stala obětí vykonstruovaného procesu a komunistům posloužila jako odstrašující příklad pro "vlastizrádce".
"Jednou skautem, navždy skautem," znělo heslo Jana Janků, politického vězně, který zemřel minulý týden v neděli ve věku 97 let. Celý život ho provázela hluboká katolická víra a skautské ideály. Osud Šerifa, jak zněla jeho skautská přezdívka, však těžce poznamenal nacistický i komunistický režim, během kterého absolvoval i brutální mučení nechvalně proslulého vyšetřovatele Aloise Grebeníčka.
Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.
Příběh Mašínů mě strašně vzrušoval, jejich vojenské chování jde proti národnímu étosu mučedníků, tady opravdu v 50. letech probíhala občanská válka, byl vyhlášený třídní boj. Režim měl asi tři sta mrtvých, komunisti popravili 280 lidí, vězňů tu byly desítky tisíc, lidi mají zkreslené informace kvůli komunistické propagandě, říká spisovatel a scenárista Jan Novák, který mimo jiné napsal knihu o příběhů bratří Mašínů Zatím dobrý. Podle něj už není kam emigrovat, v USA, kde žil většinu života, teď vládne Trump. Je mi to stejně nepříjemné jako vláda podepřená komunisty, dodává.
Jedině mlčící prezident Zeman se vůči okupaci v roce 1968 a listopadu 1989 chová slušně. Mluvit by bylo pokrytecké. Zřejmě má ještě zbytky svědomí.
"Omyly" patří k životu jako ke straně (komunistické), což znamená, že kdykoli mohou přijít omyly nové. To je varování před fanatismem a zaslepeností.
Obrazové a zvukové záznamy procesu s "protistátním spikleneckým centrem" kolem Rudolfa Slánského jsou napadené plísní. Filmaři vědí, jak je vyčistit.
Padesátými léty politici argumentují v emotivních a vyhrocených situacích.
Dcera Karla Vaše dala část peněz třeba dcerám politických vězňů.
Milada Horáková byla političkou národních socialistů, vězněná za druhé světové války a po komunistickém převratu odsouzená k trestu smrti.
Vedení pečovatelského ústavu v Bristolu vybudovalo kopii ulice, včetně baru a kavárny
Thriller Davida Ondříčka vypadá skvěle, hapruje ale nejen scénář.
Prokurátorka Brožová byla na 95 procent poslední
