


Podcast Přepište dějiny: Podzim 1918 přinesl Československu slávu. A Rakousku trápení
Rozpad habsburské monarchie dal vzniknout hned několika nástupnickým státům. Některé z nich ale jen velmi pracně hledaly smysl své existence.



Rozpad habsburské monarchie dal vzniknout hned několika nástupnickým státům. Některé z nich ale jen velmi pracně hledaly smysl své existence.



Slavnostní akt udělování státních vyznamenání se letos 28. října na Pražském hradě konat nebude. Prezident Miloš Zeman ocenění vybraným osobnostem udělí, předá jim je ale kvůli epidemii nového koronaviru až příští rok. Jména vyznamenaných se 28. října ve 20:00 objeví na stránkách Pražského hradu. Zrušen bude i pietní akt dne 28. října 2020 u příležitosti 102. výročí vzniku samostatného státu.



Představují dnes opačné póly české demokracie. Rychetský hájí naše ústavní základy proti svévoli Zemana. Proto bude pro Hrad (otázkou je, jak silné slovo tam Zeman vůbec ještě má) velmi těžké kývnout na dekorování prezidentova soka.



Objevíte mezi svými blízkými a známými někoho, kdo "nic nedokázal"? Vsadil bych se, že takovou osobu nenajdete. Zeman ano, všecky své kritiky.



Navzdory tomu, že prezident Miloš Zeman opakovaně prohlašuje Německo za důležitého partnera České republiky, křičeli jeho fanoušci na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby opustila Prahu.



"Od prvního roku samostatnosti se soustavně pracovalo proti politické podrážděnosti a prováděla se myšlenka spojiti a zahojiti Evropu." Ne, v tom se po stu letech opravdu nepoznáváme.



Pozvání ve schránce nenašel například předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík nebo šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.



Část lidí tu nostalgicky vzhlíží k totalitě a komunismu, díky Babišovi se cítí být rehabilitovaní, říká poslankyně ODS Miroslava Němcová. Nechápu, proč mu lidé odpouštějí věci, které by ostatním politikům velmi rychle zlomily vaz, tvrdí politička, které se nelíbí ani kroky prezidenta. Také proto nepůjde 28. října na Pražský hrad. Hlava státu svůj politický program formuluje tak, že útočí na základní instituce státu, míní. Naopak se brání kritice na adresu Václava Klause ml. Jako demokrat musím přijmout, že je mezi námi někdo, kdo má jiné názory, vysvětluje Němcová.



Nejít, pokud mi záleží na Česku jako západním, demokratickém státu, jít, pokud volím Okamuru, Filipa a rád bych v Česku našel vražedný jed novičok.



Slavnostního ceremoniálu 28. října na Hradě se někteří rektoři přestali účastnit v roce 2014, protože se jim nelíbilo, že prezident odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů.



Příběh Josefa Koukala mladšího z Luže na Chrudimsku skončil podobně smutně jako příběh jeho otce, letce RAF a válečného invalidy.



Josef Koukal byl elitní český stíhač RAF, sestřelený v boji o Británii. Dokázal se dostat z neovladatelného hořícího stroje, utrpěl popáleniny na 72 procentech těla. Po 23 plastických operacích se vrátil na frontu a znovu usedl do stíhačky. Jeho státní vyznamenání schválily sněmovna i Senát. Prezident Zeman jejich návrh nevyslyšel. Letcův syn Josef Koukal ml. přitom dostal echo, že tatínek Řád bílého lva obdrží. "Zajistil jsem si odvoz do Prahy a naleštil lakýrky. Je mi smutno nad mým tátou. Českému národu věnoval svůj život. Do Británie odcházel jako zdravý mladík, vrátil se jako válečný invalida. Bojoval i navzdory těžkým zraněním, chtěl zkrátka pomoct národu," líčí s lítostí v hlase.



Prezident Miloš Zeman v sobotu u příležitosti státního svátku na Pražském hradě udělil 39 státních vyznamenání, nejvíc během svého pětiletého působení ve funkci prezidenta. Medaili za zásluhy I. stupně (zásluhy o stát v oblasti umění) převzali také slovenský herec Juraj Kukura, operní pěvec Štefan Margita, písničkář Jaromír Nohavica, zpěvačka Yvetta Simonová, herec a dramatik Jan Skopeček, herec Luděk Sobota, folklorní zpěvačka Jarmila Šuláková, in memoriam, režisér Zdeněk Troška, operní pěvkyně Eva Urbanová, popová zpěvačka Helena Vondráčková a spisovatel Vlastimil Vondruška. Architekt Jože Plečnik, in memoriam dostal Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za rozvoj demokracie.



Uplynulo přesně 99 let od založení samostatného Československa. Ráno se při příležitosti státního svátku uskutečnil pietní akt na Vítkově. Večer prezident udělil či propůjčil 39 osobnostem ve Vladislavském sále státní vyznamenání. Vyznamenal například rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou, bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera či šestinásobného vítěze automobilových závodů Rallye Dakar Karla Lopraise.



Den vzniku Československa 28. října 1918 si Slovensko na rozdíl od Česka nebude připomínat státním svátkem. Pro návrh části opozičních poslanců v úterý hlasovalo pouze 31 ze 130 přítomných zákonodárců v parlamentu. Proti byla i krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), která se netají sympatiemi k válečnému slovenskému státu. Podobná iniciativa ztroskotala na nesouhlasu parlamentu již v minulosti. Povýšení 28. října z památného dne na státní svátek, a to na úkor svátku dne přijetí národní ústavy, naopak podpořily hlavně dvě nejsilnější opoziční strany SaS a OLaNO. Zdůvodnily to i tím, že až vznikem Československa se slovenský národ stal státotvorným.



Brno ke 100. výročí založení Československa chystá obří festival, který naváže na monumentální Výstavu soudobé kultury z roku 1928. Expo s názvem Re:publika 1918-2018 připomene společné dějiny Česka a Slovenska, jejich osobnosti, klíčové milníky historie nebo architekturu, umění a sport. Organizátoři chtějí do festivalu zapojit širokou veřejnost i brněnské kavárny a restaurace. "Re:publika nebude jen obyčejná výstava, která bude mít turniket a vstupné. Brno akcí bude žít, narazíte na ni každém kroku," popisuje kreativní ředitel akce Pavel Anděl, producent, který v minulosti na České televizi uváděl známý pořad Noc s Andělem. Výstava má stát až 150 milionů korun.



Bojkot předávání státních vyznamenání podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) není řešením: "28.říjen patří nám všem, není to svátek pana prezidenta, vlády ani politiků." Neudělení Medaile za zásluhy Jiřímu Bradymu ale kritizuje. "Není dobré štěpit společnost na případu člověka, jehož zásluhy jsou nesporné," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz premiér. Osmaosmdesátiletému pamětníku holocaustu Sobotka v předvečer státního svátku udělil alespoň medaili prvního československého premiéra Karla Kramáře.



Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nevyznamenat Jiřího Bradyho ostře zkritizovali politici řady parlamentních stran i některé osobnosti. Prezident údajně Bradyho vyškrtl ze seznamu poté, co se ministr kultury Daniel Herman sešel v Praze s dalajlámou. Na protest se mnoho pozvaných rozhodlo bojkotovat předávání vyznamenání ve Vladislavské sále na Pražském hradě. Podívejte se na výběr lidí, kteří nedorazí.



Nové známky České pošty mají uctít vznik českého státu. Aršík se dvěma známkami, jež jde nalepit na psaní směřující po EU, stojí 54 korun. Výjevy na něm připomínají těžké roky před vznikem samostatného Československa a také historické osobnosti. Zájem mají hlavně filatelisté.



Jsme tady a medaile chtě nechtě musíme chápat jako vyjádření hodnot, na kterých staví český stát. Kontroverzních osob je jenom pár. Jenomže tak to bylo vždycky a pokud to někdo považuje za plus, je to jen důkaz, jak nízko Miloš Zeman naše očekávání srazil.



Pětatřicet státních vyznamenání udělil či propůjčil prezident Miloš Zeman. Jak řekl ve slavnostním projevu ve Vladislavském sále, chtěl ocenit hrdiny a podnikatele. Do příběhu statečnosti zařadil Josefa Františka, českého stíhacího pilota z bitvy o Británii, politika Františka Kriegela, který odmítl podepsat v roce 1968 takzvané moskevské protokoly, a studenta Petra Vejvodu, který přišel o život, když zachraňoval život spolužačce při útoku šílené ženy ve škole ve Žďáru. Z podnikatelů získali medaile Dalibor Dědek, Jiří Hlavatý, Ludvík Karl a Milan Teplý.



Karel Weirich, československý novinář žijící v Itálii, během druhé světové války pomohl přežít několika stovkám Židů, kteří se dostali do tamních koncentračních táborů. A ty, kteří byli na svobodě, pomáhal ukrýt v klášterech. Jeho příběh by přitom možná zůstal zapomenutý, kdyby ho před pár lety náhodou neobjevil mladý italský historik Alberto Tronchin. "Srovnání s Wintonem může být na místě. Jsou to samozřejmě velmi odlišné příběhy, ale i Weirich pomohl velkému množství lidí," říká historik v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. O Weirichovi napsal knihu, která česky vyšla jen pár dní před udílením státních vyznamenání, při němž prezident Miloš Zeman Weiricha ocenil medailí Za zásluhy.



Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, zástupci armády a další hosté si dopoledne připomněli u Národního památníku v Praze na Vítkově výročí vzniku samostatného Československa. Položili zde věnce u jezdecké sochy Jana Žižky. Oslavy 97. výročí vyhlášení státu vyvrcholí večerním ceremoniálem na Pražském hradě, kde prezident Zeman udělí významným osobnostem státní vyznamenání. Ještě předtím ale na Hradčanském náměstí v Praze slavnostně přísahalo 875 nových vojáků. Poté zde rektoři vysokých škol položili věnce u sochy T. G. Masaryka. O dvě hodiny později zde položil věnec i prezident.



Otestuje své znalosti ve vlastivědném testu k 28. říjnu, tedy ke Dni vzniku samostatného československému státu.



Rektoři Masarykovy a Jihočeské univerzity potřetí za sebou nedostali kvůli neshodám s prezidentem pozvání na oslavy 28. října. Na Pražský hrad proto nedorazí ani rektoři ostatních veřejných univerzit. Přijde jen rektor Univerzity obrany, argumentuje, že jako generál je vůči prezidentovi a vrchnímu veliteli armády v jiném postavení. Rektorům dále vadí, že dosud vázne Zemanovo podepsání tří profesur. Pozvánku na slavnost nedostala kvůli kauze Evy Michalákové ani norská velvyslankyně, naopak americký velvyslanec by měl i přes nedávné rozpory s Hradem přijít.



Hrad a ČT se dostaly do sporu poté, co během loňského přenosu došlo k desetiminutovému výpadku. Generální ředitel ČT Petr Dvořák avizoval, že letos televize připraví jiné technické řešení.