Obětem okupantů i československých represivních složek ze srpna 1968 a 1969 je věnován pětimetrový bronzový památník od sochaře Jiřího Sozanského, který byl tuto středu večer odhalen na nábřeží u pražského Musea Kampa. Stalo se tak v den, kdy si Česko připomnělo invazi vojsk Varšavské smlouvy. Brutalitu agrese dílo znázorňuje kovovými ostny nebo kusem tankového pásu.
Čtvrtek 21. srpen 1969. První výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa. Pár letních dnů, které národu vypálí bolestivý cejch. Lidé zaplní ulice měst, protestují proti okupaci i nastupující normalizaci. A umírají. Byly to dny, kdy vláda podrazila své občany. Definitivně. Dny, kdy Češi stříleli Čechy. Potrestán za to nebyl nikdo. Odškodněn už vůbec ne.
Značná část jihlavských obyvatel vnímala před 52 lety sebeupálení Evžena Plocka 4. dubna 1969 s velkým pohnutím. Pohřbu o týden později se zúčastnilo pět tisíc lidí. Svého krajana vnímali podle historika Petra Blažka jednoznačně jako následovníka Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se upálili na protest proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy i rezignaci společnosti na tuto intervenci.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.
V srpnu 1969 zastřelil milicionář fabriky Okula Nýrsko jeho čtrnáctiletého bratra Bohumila Siřínka. O 19 let později přišel o bratrance, jehož jako člena posádky amerického dopravního letadla "sestřelila" z nebe bomba nastražená teroristou. Navíc komunistický režim držel jeho malého syna jako rukojmí. Až moc tragédií a příkoří, aby to jeden zvládl. Roman Syřínek nyní poskytl Aktuálně.cz rozhovor.
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistická milice, armáda i policie do demonstrantů. Režim na své občany poslal i tanky. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Aktuálně.cz přináší dosud nepopsané příběhy některých z nich. Dochovaly se v podobě svědectví zúčastněných v dobových vyšetřovacích spisech.
Pochod Milionu chvilek vyšel z Václavského náměstí krátce po sedmé a krátce před devátou hodinou dorazil na Hradčanské náměstí. Tam zazněly písně Karla Kryla a také projev organizátora Mikuláše Mináře. Podle organizátorů se pochodu zúčastnilo asi deset tisíc lidí. Ti si mimo jiné připomněli 50 let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si vyžádal pět mrtvých a mnoho zraněných.
Na srpen 1968 můžeme být svým způsobem hrdí: proti mocnému nepříteli Češi a Slováci nesklonili hlavy. Sice beze zbraní, zdánlivě bez šancí, ale vzdorovali. A víme, že okupanti museli přehodnotit původní plány, když pochopili, že nebude snadné zemi ovládnout. Je dobře, že si tehdejší léto tolik připomínáme. Pozornost si ovšem zaslouží i to, které přišlo o rok později. I v srpnu roku 1969 zůstali na ulicích ležet mrtví, tentokrát ale mluvili stejným jazykem jako jejich (stále nepotrestaní!) vrazi. Přemýšlejme tedy přesně po půl století o tomto smutném datu.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 patří k nejvýznamnějším a nejsmutnějším výročím našich novodobých dějin. Na pietní akci za oběti okupace před budovou Českého rozhlasu v Praze to řekl předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). U příležitosti 51. výročí srpnových událostí roku 1968 vystoupili také například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO), generální ředitel rozhlasu René Zavoral nebo pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti). Kromě projevů se uskutečnil také pietní akt s kladením věnců, na závěr zazněla státní hymna.
Ve středu se po celém Česku konají desítky akcí, kterými si lidé připomínají okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii na večer přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy. Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastnili pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.
Tanky na vlastní lidi poslal komunistický režim v Československu hned dvakrát. V červnu 1953 proti dělníkům plzeňské Škodovky (v té době už Leninových závodů), kteří při demonstracích proti měnové reformě obsadili město (v celé zemi se protestovalo na 130 místech). A pak 21. srpna 1969.
Na současné politické problémy chce při pochodu k připomínce výročí událostí z 21. srpna 1969 poukázat iniciativa Milion chvilek pro demokracii. Pochod svolali kritici premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana na středeční podvečer, jeho trasa povede z Václavského na Hradčanské náměstí. Organizátoři chtějí nejen vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety, ale také poukázat na současné politické problémy, uvedl představitel spolku Mikuláš Minář.
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
Československo se před padesáti lety, 21. srpna 1969, ocitlo na pokraji občanské války. Bojovalo se v ulicích téměř všech větších měst. Zejména v Praze, Brně, Liberci či Ostravě. Lidé si přitom původně chtěli jen pokojně připomenout první výročí okupace armádami států Varšavské smlouvy. O urputnosti bojů svědčí i dnešní fotogalerie. Zároveň přinášíme snímky desítek lidí, kteří se tehdejších událostí zúčastnili. Ať již na straně demonstrujících, či represivních složek. A jakkoliv snímky z archivu Policejního muzea ČR hovoří výmluvně o tom, co se tehdy v Československu dělo, tak budeme velmi rádi, pokud se lidé z fotografií rozhodnou Aktuálně.cz kontaktovat a podělí se o své příběhy.
Ať je připomínka srpnové okupace významným dnem, souhlasí vláda. Dobrý počin, ale co dál?
Že Zeman nebude mít projev k výročí okupace, mi nevadí, ať řekne cokoliv, vypukne palba. Palach se stal symbolem těch lepších v národě, je prokazatelné, že 21. srpna o svém činu ještě neuvažoval. Jeho čin je důkazem toho, že nikdy nejste sám, i když většina národa je přesvědčena, že se nic dělat nedá, říká Robert Sedláček, režisér filmu Palach. Lituji toho, že jsem před čtyřmi lety přebíral státní vyznamenání v mikině, bylo to hloupé gesto, nechtěl jsem urazit lidi, pro které má ten akt význam, dodává.
Při příležitosti komunistického "Vítězného února" proběhne několik pietních akcí
Demonstranty v srpnu 1969 nerozehnali Rusové, ale Češi
Na našich ulicích je zase klid, oznamuje jeden snímek
