Ve stejné době, kdy se rodilo samostatné Československo, zasáhla celý svět pandemie španělské chřipky. Onemocněla více než čtvrtina světové populace, zemřelo až 50 milionů lidí. Ve dnech, kdy Tomáš Garrigue Masaryk vyhlašoval samostatný stát, byly v Praze tak plné hřbitovy, že se na pohřeb čekalo několik dní a s kopáním hrobů pomáhala armáda. Přinášíme deset příběhů a desítky fotek z té doby.
Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí strhl dav 3. listopadu v roce 1918 po pádu habsburské monarchie. Lidé ho považovali za pobělohorský symbol rakouské a katolické nadvlády v českých zemích. Barokní sousoší z dílny Jana Jiřího Bendla vztyčené v roce 1650 ale mělo připomínat záchranu Prahy před Švédy v roce 1648. Po více než 101 letech se vrátilo na původní místo.
Nezměrná muka zažili čeští legionáři v první světové válce na Balkáně. Na jejich hrdinství se přesto postupně zapomnělo. V regionu dnešního Srbska a okolních zemích spočívají ostatky desetitisíců našich předků. Až nyní jsou vojáci postupně identifikováni.
Šéfredaktor časopisu .týždeň komentuje pro Aktuálně.cz výročí vzniku Československé republiky.
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
