100 let: Příběhy republiky

Svazky StB jsme pálili minimálně dva týdny, tvrdí bývalý estébák

StB pálila spisy, zbyly jen desky. Albertov byl bombou, která zaskočila i studenty

Za vším hledej ženu. I za studentskou demonstrací na Albertově 17. listopadu 1989, která odstartovala pád komunistického režimu v Československu. Byla to Monika Pajerová, které se díky nevinné vizáži vzorné studentky podařilo získat potřebná razítka pro povolení studentského shromáždění na Albertově. Připomeňte si znovu zákulisí příprav demonstrace, která vyústila v masakr studentů na Národní třídě 17. listopadu 1989, jak ji nedávno zmapoval osmý díl našeho seriálu 100 let: Příběhy republiky.

Shromáždění k připomínce 25. února a obětem komunismu - Staromětské náměstí a Úvoz

Kroupa: Bývám zaskočen, kolik bolesti a násilí lidé zažili ve válce i v komunismu

Na odbojářku Marii Chalupovou nastoupili čtyři řezníci Státní bezpečnosti, a když je po několika hodinách doplnil pátý, zeptal se: "Už mluví?" Všichni byli z Marie Chalupové v šoku, protože nevydala při bití ani hlásku. Přestala mluvit, takže z ní nic nevytloukli. "Tohle mě úplně dostalo. Tato statečná žena zemřela teprve nedávno. V zapomnění. I proto se v Paměti národa snažíme, aby lidé nezapomínali," říká Mikuláš Kroupa v závěrečném desátém díle seriálu ke stoletému výročí vzniku Československa. S Aktuálně.cz ho připravovala právě Paměť národa.

Doba není zlá či špatná. Dělají ji lidé, říkal o cestě Československa Pavel Tigrid

Byl o rok a den starší než republika. Do jeho života se tak prolnuly její vzestupy i pády a sledoval a mentoroval ji až do jejího vstupu do EU. Pak dobrovolně odešel ze života. Pavlu Tigridovi, osobnosti protinacistického a protikomunistického exilu, je věnovaný předposlední díl seriálu Příběhy republiky, který připravuje Aktuálně.cz a Paměť národa.

Mají Češi po 100 letech republiky ještě společné hodnoty? Sledujte speciál k výročí

Klíčovou událost – vznik Československa – připomínáme anketou s vybranými osobnostmi současnosti či seriálem Příběhy republiky. Prohlédněte si speciál redakce Aktuálně.cz ke stému výročí od založení republiky.

Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl Samizdat a disidenti - 80. léta

Doba samizdatu? V Evropě se už dobrodružství nekoná a to je možná problém

"Z pohledu dnešního sedmnáctiletého člověka je to samozřejmě kravina věnovat se opisování knih. Jenže tenkrát byla jiná doba. Dávalo to smysl, jestliže k takovým textům oficiálně nebyl přístup, protože byly zakázané," vzpomíná na éru samizdatu Ivan Lamper, novinář, zakladatel a první šéfredaktor týdeníku Respekt. Právě lidem, kteří se podíleli na výrobě a distribuci zakázaných knih a hudby, patří další díl seriálu 100 let: Příběhy republiky, který připravuje Aktuálně.cz spolu s Pamětí národa.

Ivan Kyncl: Plastic People of the Universe

Proces s "vlasatci" stvořil Chartu 77. Na chodbě soudu se potkávali zástupci disentu

Koncerty nepovolených hudebních skupin a písničkářů přiváděly komunistické normalizátory k nepříčetnosti. V očích režimu byli nebezpečnými protistátními živly, takže je exemplárně trestal. V šestém díle seriálu ke 100. letům výročí vzniku republiky přináší Paměť národa ve spolupráci s Aktuálně.cz dosud nejpřesnější rekonstrukci případu, který stál za vznikem Charty 77 a vešel do historie jako "proces s Plastiky". Avšak i toto absurdní komunistické divadlo se mohlo konat jen díky okupaci armád států Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, jejíž padesátileté výročí si rovněž připomínáme.

Foto / Výročí 100. let Československa – 5. díl Amnestie z roku 1960

Jdete domů. Ne, nejdete! Příběhy amnestie z roku 1960, kdy "socialismus zvítězil"

Mírná destalinizace dorazila v roce 1960 se zpožděním i do Československa. Prezident Antonín Novotný okopíroval tehdy od sovětského vůdce Nikity Chruščova vstřícné gesto vůči odpůrcům režimu a u příležitosti 15. výročí osvobození Československa vyhlásil takzvanou velkou amnestii, která se vztahovala i na tisíce politických vězňů. O amnestii je také pátý díl seriálu ke 100 letům od vzniku republiky, který mapuje celé toto událostmi a tragédiemi nabité období. Paměť národa ho připravuje ve spolupráci s Aktuálně.cz.

Komunistická propaganda na zemědělce moc nezabrala a tak přišly represe v podobě jen těžko splnitelných odvodů dávek hospodářské produkce, ale i kriminál.

Otce odvedli přímo od mlátičky, vzpomíná rolník na krutá léta padesátá a odpor k JZD

Krutost vůči vlastním lidem - tím se vyznačují padesátá léta v Československu. Do důsledků ji pocítilo na 50 tisíc zemědělců, kteří odmítali podrobit se kolektivizaci. Nakonec přišli nejen o svá hospodářství, ale na nějaký čas často i o svobodu. V seriálu 100 let: Příběhy republiky přinášíme tentokrát svědectví Dobromila Podpěry. Jeho rodina o statek a půdu přišla, ale snu o vlastním hospodářství se nikdy nevzdala.

Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl Zahraniční odboj

Obrazem: Ve vzdušných bojích nad Anglií, u Dunkerque, Tobruku i v SSSR

I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.

Všude byly miny a krev, ale i štěstí ze záchrany raněných, říká lékařka od Dukly

Mimořádnou odvahu a nasazení projevovali za druhé světové války někteří řadoví čeští a slovenští vojáci jako například Bohumír Krézek či Gertruda Engelová. Představuje je třetí díl seriálu Aktuálně.cz ke 100 letům výročí vzniku Československa. Řada z těchto nenápadných hrdinů byla přitom za odvahu i hrdinství po válce "odměněna" komunistickými kriminály.

Obrazem: Amnestie z roku 1960 - věznění a propuštění

Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.

Pedant, který nabídl chudým lidem luxus. Baťa zhmotnil ve Zlíně svůj americký sen

Desáté výročí vzniku samostatné Československé republiky se neslo ve znamení optimismu, který provázel rozmach ekonomiky během dvacátých let minulého století. Ani ne za rok ale bylo vše jinak. Černý pátek na newyorské burze 24. října 1929 silně dolehl i na československé hospodářství. Nabízíme vám druhý díl seriálu ke 100 letům vzniku Československa.

Obrazem: Československo se rodilo v chaosu a bez hranic

Československo se rodilo v chaosu a bez hranic. Přežilo jen díky otcům zakladatelům

28. října 1918. První světová válka ještě neskončila a už vznikl nový stát Československo. Historik Jiří Kovtun ten kalup přirovnal k chaosu na novém staveništi: nehotové byly instituce nové republiky a pochybná byla i loajalita velkých skupin obyvatelstva – Němců, Maďarů či Poláků. Byl to navíc stát s hranicemi, které teprve čekaly na definitivní zakreslení a mezinárodní uznání. Stát s ústřední mocí, která neměla pod kontrolou velké části území. Československo tak bojovalo o přežití od prvních dnů své existence, zvláště v letech 1918 až 1922. V prvním z deseti dílů seriálu ke 100. výročí vzniku Československa vám připomeneme důvody, proč nakonec nová republika přežila.

Obrazem: Den, kdy se lidé přestali bát. Připomeňte si detaily událostí listopadu 1989

Obrazem: Den, kdy se lidé přestali bát. Připomeňte si detaily událostí listopadu 1989

Surové zmlácení studentské demonstrace v listopadu 1989 na pražské Národní třídě bylo zlomovým okamžikem, kdy většině Čechoslováků už došla s režimem trpělivost a hlavně - přestali se bát. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.

Obrazem: Doba samizdatu a disidentů 80. let. Poláci nás učili bojovat, vzpomínají

Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."

Mají Češi po 100 letech republiky ještě společné hodnoty? Sledujte speciál v výročí

Klíčovou událost – vznik Československa - připomínáme anketou s vybranými osobnostmi současnosti či seriálem Příběhy republiky. Prohlédněte si speciál redakce Aktuálně.cz ke stému výročí od založení republiky.