Ferdinand Korbel se narodil rok před koncem druhé světové války v obci Tušť na česko-rakouské hranici. Německého otce během divokého odsunu zastřelili, česká matka přišla o majetek a se třemi dětmi na krku několik měsíců čekala, než se mohla do Československa vrátit. Z příběhu pamětníka krutých poválečných událostí vychází i film režiséra Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který teď hrají kina.
Je to poprvé, co režisér Bohdan Sláma nenatočil ani původní autorské téma, ani film ze současnosti. Jeho novinka Krajina ve stínu, kterou od čtvrtka hrají kina, se vrací do doby, kdy se republika rozlamovala na Čechy a Němce, kdy nacistický opar zatemňoval hlavy. A těm se v poválečném návalu touhy po pomstě nestačilo rozsvítit, což přineslo spoustu utrpení.
Odsun, nebo vyhnání? Kdybych si měl vybrat, tak říkám vyhnání. Ukázalo se, že doba je vymknutá z kloubů, nejchudší obyvatelé vesnice si vybrali ty nejbohatší a vzali si jejich baráky, říká producent Martin Růžička. Film popisuje incident z konce 2. světové války v obci Tušť. Hodně jsem myslela na to, jak bych se zachovala já sama. A odpověď na to nemám, dodává herečka Magdaléna Borová.
Bohdan Sláma se po filmech zachycujících syrovou poetiku porevolučního venkova poprvé vydal do minulosti. Jeho nový snímek Krajina ve stínu mapuje meziválečné události v národnostně smíšeném pohraničí a divoký odsun německy mluvících obyvatel, který následoval po nich. V rozhovoru pro Aktuálně.cz režisér vysvětluje, proč by Češi neměli historické konflikty nechávat hnít v kolektivním nevědomí.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Ke skutečnému uctění památky obětí nacismu patří i uznání Němcům, jak se s vinou předků vyrovnali. Komentář Martina Nováka.
"Existenciální zkušenost ztráty domova je uprchlíkům na celém světě společná," řekl spolkový prezident Joachim Gauck několika stovkám převážně starších přítomných, když v asi půlhodinovém projevu srovnal osud před více než 70. lety vyhnaných Němců s dnešními uprchlíky. Dnešní uprchlíci stejně jako dříve vysídlení podle něj prožívají složitou a často traumatickou cestu z domova, smutek ze ztráty, ale také pocit, že jsou ve své nové vlasti cizí.
Ukrajinská vesnice se rozhodla vysídlit desítky romských rodin kvůli podezření, že Romové mají na svědomí vraždu dítěte, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní úřady a média. Policie mezitím zatkla dvacetiletého Roma pro podezření z vraždy. Veřejná ochránkyně práv vyzvala úřady v Oděse a policii, aby se postaraly o urovnání konfliktu a zajistily pořádek a bezpečí ve vsi, kde došlo k zjevné a nezákonné diskriminaci. Proti vysídlení Romů protestují také romská sdružení. Násilnosti v obci Loščynivka propukly již v sobotu, kdy se našlo tělo osmileté dívky. Následně se stovky vesničanů vrhly na příbytky Romů, aby je zničily. Nikdo nebyl zraněn, protože Romové ze strachu z odplaty již utekli.
Ostudná zbabělost zákona č. 115/1946 zničila samu možnost demokratického právního československého státu. Za jeho neslušnost tak platíme dodnes.
Mezi účastníky poutě a pietního setkání v Pohořelicích nechyběli pamětníci událostí, jež se odehrály přesně před 70 lety. Převažovali však mladí lidé.
Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt přesto připomněl, že vysídlení byl chladnokreně naplánovaný válečný zločin. Téma Benešových dekretů ale nezmínil.
Erika Steinbachová budí rozpaky v Polsku i České republice
Konkurenční projekt Svazu vyhnanců neuspěl
BdV chce vládní podporu pro Centrum vyhánění
K minulosti se budeme vracet, řekl Beckstein
