Český rozhlas čeká nejdramatičtější pořad v jeho dějinách. Tedy pouze ve filmu. Režisér Robert Sedláček se po delší době vrací také jako scenárista. Novým snímkem Promlčeno se snaží ukázat, že v Česku lze natočit sevřený komorní thriller, který zároveň vypovídá o společnosti a divokých 90. letech minulého století.
„Hlavním tématem mých filmů je vždycky jedinec a systém. Téma promlčené vraždy je svým způsobem hraniční, a navíc jsem dostal unikátní prostor natáčet film v reálném čase,” říká Robert Sedláček, režisér a scenárista nového snímku Promlčeno. Ten ve čtvrtek začínají promítat kina. „Žijeme v době, kdy se zesměšňuje úplně všechno. Vítám, když někdo řekne něco vážného. Proto je to thriller,” dodává.
„Hlavním tématem mých filmů je vždycky jedinec a systém. Téma promlčené vraždy je svým způsobem hraniční, a navíc jsem dostal unikátní prostor natáčet film v reálném čase,” říká Robert Sedláček, režisér a scenárista snímku Promlčeno, který příští týden zamíří do kin. „Žijeme v době, kdy se zesměšňuje úplně všechno, a já vítám, když někdo řekne něco vážného. Proto je to thriller,” dodává.
Nové české drama Promlčeno se dotýká porevolučních podvodů i parazitování médií na lidském neštěstí. Režisér Robert Sedláček svůj film popisuje jako příběh, ve kterém je spravedlnosti učiněno za dost, ale nikdo z něj nevyjde šťastný. V rozhovoru vysvětluje, proč je rád, že už se neživí novinařinou, jak očima skeptického realisty vnímal dobu covidu i jakou budoucnost předpovídá kinematografii.
Festival Divadelní svět Brno získal výjimku z opatření proti šíření koronaviru, začne tedy podle plánu tento čtvrtek 20. května. Hrát se bude naživo se sníženou kapacitou hledišť, a to nejen venku, ale také v divadlech. Pořadatel, kterým je Národní divadlo Brno, zachová i připravenou on-line část.
Režisér a scenárista Robert Sedláček, držitel Českého lva a dvou Cen české filmové kritiky, natočí celovečerní kriminální thriller Promlčeno s Karlem Rodenem v hlavní roli. Točí se okolo promlčené vraždy.
Takový soud se v Česku ještě nekonal. "Jeho povaha je morální," říká herec Alois Švehlík jako soudce v úvodu nového televizního snímku režiséra Roberta Sedláčka.
Festival dokumentárních filmů v Jihlavě včera večer vyhrálo Sólo, hluboký lidský příběh o klavíristovi, který se skrze nástroj udržuje při životě a také se fixací na něj odcizuje od společnosti.
U příležitosti 30. výročí sametové revoluce oslovilo Aktuálně.cz několik desítek osobností veřejného života a svých spolupracovníků, aby odpověděli na čtyři bilanční otázky. "Člověk se nemění, jenom se ti vybarví," tvrdí filmový režisér Robert Sedláček (*1973).
Soudce se tváří vážně, vědom si toho, že právě probíhající soud se bude vymykat procedurálním zvyklostem. Však sám deklaroval, že půjde především o soud morální. Žalobkyně si se soudcem ve vážnosti výrazu nezadá, chystá řeč, o níž ví, že má zasáhnout celou zemi.
Zoufale vypadající chlap převlečený za stavebního dělníka vpadne na zapadlou poštu s pistolí v ruce.
Mnoho lidí si ho zapamatovalo jako chlapíka, který si přišel ve flísové mikině pro vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Režisér Robert Sedláček (46) přitom společenským přesahem své tvorby dokazuje, že se na něj neustále omílaná mediální zkratka nalepila trochu neprávem. Loni zvládl civilně vyobrazit charakter Jana Palacha a nyní se vydává do doby, kdy na Pražském hradě seděl Václav Klaus. Pro Českou televizi natočil krimi sérii Sever, kde ukazuje prostředí prorostlé korupcí a ptá se, jak dopadne člověk, který se ho snaží narušit. „Celou mojí tvorbou se prolíná melancholie nad tím, že ve chvíli, kdy se smečka zblázní, nedokáže jedinec nic změnit,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nový film režiséra Roberta Sedláčka se snaží ukázat něco jiného než idealizovanou verzi Jana Palacha. Nechá diváka zírat na popálené maso, zažívat tu bolest a uvědomit si, jaké je opravdové utrpení, tvrdí filmový kritik Kamil Fila.
Kina ode dneška promítají novinku Roberta Sedláčka o Janu Palachovi. Samotářského mladíka vykresluje ve vkusně natočeném, decentním a místy opravdu silném filmu. Jen symbolika ne vždy funguje.
Že Zeman nebude mít projev k výročí okupace, mi nevadí, ať řekne cokoliv, vypukne palba. Palach se stal symbolem těch lepších v národě, je prokazatelné, že 21. srpna o svém činu ještě neuvažoval. Jeho čin je důkazem toho, že nikdy nejste sám, i když většina národa je přesvědčena, že se nic dělat nedá, říká Robert Sedláček, režisér filmu Palach. Lituji toho, že jsem před čtyřmi lety přebíral státní vyznamenání v mikině, bylo to hloupé gesto, nechtěl jsem urazit lidi, pro které má ten akt význam, dodává.
Od tragické smrti mladého studenta Jana Palacha uplyne příští týden přesně 50 let. Příběh první ohnivé pochodně, varující v lednu 1969 sebeupálením před nástupem normalizace, připomíná i snímek režiséra Roberta Sedláčka nazvaný Jan Palach, který měl premiéru loni v srpnu. "Poprvé jsem točil film, který není postavený na tezích nebo dialozích, ale primárně na atmosféře. Na pocitech kluka, který je jedna velká záhada," prohlásil Sedláček loni v srpnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Pro velký ohlas vám interview znovu nabízíme.
Nový film režiséra Roberta Sedláčka nazvaný Jan Palach do kin vstoupí letos 21. srpna. Malou předpremiéru už ale měl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Snímek zachycuje mládí i tragickou smrt první ohnivé pochodně Jana Palacha, mladého studenta Univerzity Karlovy, který se na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a počínající normalizaci v lednu 1969 v Praze upálil.
Seriál České televize Život a doba soudce A. K., jehož druhá série právě běží, by byl skvělé a odvážné procedurální drama, kdyby jeho tvůrci méně podceňovali diváky a nezaplavili děj banálními vnitřními monology.
V Praze se natáčel film Jan Palach režiséra Roberta Sedláčka. Během deseti dnů potřebovali autoři zachytit protesty pražského jara a následnou invazi vojsk Varšavské smlouvy. "Příprava zázemí probíhala od jedné hodiny ranní a komplikoval ji déšť. Od čtyř jsme oblékali komparzisty, celkem 270 lidí," popisuje produkční Jiří Schwarcz náplň 19. srpna, kdy se Aktuálně.cz bylo na natáčení podívat.
Skončila Bohéma, vlastně šest celovečerních filmů, díky nimž jsme nahlédli do zákulisí československého Barrandova čtyřicátých let. Jde o problematický seriál, který se dopustil řady chyb, jeho existence je ale velmi důležitá.
V neděli Česká televize začne vysílat seriál Bohéma režiséra Roberta Sedláčka, který v něm ukazuje, že za války a po ní nebylo veselo jako ve filmech pro pamětníky. Režijně je Sedláček tradičně silný v obsazení a vedení herců. Důvěra v budoucnost českého veřejnoprávního televizního seriálu díky jeho projektu roste.
Komiksová série Češi se věnuje českým dějinám a vznikla podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka. Devět knih kopíruje cyklus Roberta Sedláčka České století, který vysílala před třemi lety Česká televize. Několik z devíti titulů dostalo tuzemskou cenu za nejlepší komiks Muriel. "Nemá smysl předstírat, že politika je akce, kde lítá někdo s plamenometem," říká k politicko-historickému komiksu Pavel Kosatík. "Já taky umím z Gottwalda a jeho tlusté Marty udělat voly a vím, že hodně lidí pobaví, když se to udělá. Ale neuleví se mně a nevyřeší se nic," prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mezi osobnostmi, které letos 28. října dostanou státní vyznamenání, má být mimo jiné zpěvák Daniel Hůlka, který podporoval prezidenta Miloše Zemana v kampani. Není to poprvé, kdy jsou oceněni lidé, kteří mají k hlavě státu blízko. Projděte si v grafice, která oceněná jména v minulosti vyvolala kontroverze, a kdo naopak vyznamenání převzít odmítl. Kritice po předávání medailí 28. října se však nevyhnuli ani bývalí prezidenti Václav Klaus a Václav Havel.
Nový počin Roberta Sedláčka, road show Martina Dejdara po Americe, talk show připomínající Ditu P., sitcom z kanceláře a další. Česká televize hledá nové pořady a pochlubila se divákům mezivýsledkem.
Mezi osobnostmi, které letos dostanou státní vyznamenání, opět nechybí Zemanovi podporovatelé a přátelé. Projděte si v grafice, koho ze svých blízkých Zeman vyznamenal v minulosti.
Dramatická konstrukce by nutila autory fabulovat a tím se víc přiblížit skutečnému životu. Jak kdo vypadá a jak mluví, by nehrálo tak velkou nebo skoro žádnou roli, píše Karel Hvížďala.
