Jen pár metrů od tramvajové točny v pražské Divoké Šárce začíná jiný svět. Svět betonu a zapomenutých tragédií. Pod šáreckými skalami se táhnou stovky metrů chodeb, které tam vybudovali nacisté v roce 1943. Neměl to být jen úkryt, ale záložní mozek ruzyňského letiště. Pevnost, ze které chtěli Němci ovládat nebe nad Prahou. Dnes jsou tajuplné prostory domovem netopýrů.
Před týdnem dostal darem americký prezident Donald Trump Nobelovu cenu za mír. Věnovala mu ji loňská laureátka María Corina Machadová, venezuelská opoziční politička. Trump ovšem není jediný, kterému někdo věnoval toto prestižní ocenění. Během druhé světové války ho dostal nechvalně proslulý německý ministr propagandy Joseph Goebbels.
Američané, nacisté, československé úřady, touha po zlatě i ulhaný vězeň. Příběh štěchovického „pokladu“ začal jako archiv válečných zločinů, ale desítky let žil jako legenda o nevyčíslitelném bohatství. Teprve po mnoha letech vyšlo najevo, jak a proč tento mýtus vznikl – a komu zničil život. Jak to, že lidé tak dlouho věřili lži jednoho muže?
Místa, která jsou spojená s hrůzami druhé světové války, jsou pro řadu lidí z různých důvodů velmi přitažlivá. Ne každého milovníka historie ale napadne, že kolem jednoho takového možná denně chodí bez povšimnutí. Tím místem je pražská Branická skála, jejíž tajemství fascinuje dodnes.
Dodnes patří mezi nejkontroverznější osobnosti automobilového sportu. Violette Morrisová se prosadila v disciplíně, kde do té doby dominovali převážně muži. Společnosti ale nebyla trnem v oku jen kvůli pověsti rebelky. V její neprospěch mluví také náklonnost k nacistické ideologii, která ji nakonec stála život.
Druhá světová válka psala mnoho zcela šílených příběhů. Mezi ty nejděsivější patří osud ruské zdravotní sestry Antoniny Makarovové, která padla do zajetí a následně začala kolaborovat s nacisty tím nejhorším způsobem. Spravedlnosti navíc unikala celá desetiletí.
Už desítky let kolují válečné vtípky o Hitlerově "jednom varleti" a spekulace o jeho skrytém židovském původu. Tým genetiků a historiků se nyní pokusil tyto mýty vyvrátit, anebo potvrdit. Analýza DNA získané z krví nasáklé látky ze sedačky, na které Hitler spáchal sebevraždu, přinesla překvapivé zjištění o velikosti jeho penisu a Kallmannově syndromu, genetické poruše, kterou trpěl.
Osmačtyřicetiletý Němec Henrik Lenkeit před rokem zjistil, že je vnukem nacistického pohlavára Heinricha Himmlera. V rozhovoru, který poskytl časopisu Der Spiegel, řekl, že po zhlédnutí dokumentu o jednom z nejmocnějších mužů třetí říše brouzdal po internetu a přišel na to, že jeho babička Hedwig byla Himmlerovou osobní sekretářkou - a milenkou.
Odvolací soud v Bologni uložil Německu zaplatit odškodnění v celkové výši zhruba 50 milionů eur (1,25 miliardy korun) za nacistický masakr v obci Marzabotto v roce 1944, kde zahynulo přes sedm stovek lidí. Napsal to v pátek deník Corriere della Sera. Odškodnění mají podle soudu dostat zhruba tři desítky pozůstalých. Peníze však nakonec možná vyplatí italská vláda.
Dědeček jednoho z nejhledanějších mužů Evropy Jana Marsalka pracoval pro československou tajnou službu StB. S odvoláním na svou rešerši to napsal německý list Die Zeit. Hans Maršálek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, podle Die Zeit se agentem StB stal krátce po válce a předával jí citlivé informace o rakouské kontrarozvědce či policii.
Svatý Václav je pro Čechy patron a neodmyslitelný symbol státnosti, který se datuje až do dob raného středověku. Jenže během druhé světové války se jeho obraz snažili pokřivit Nacisté ve svůj vlastní prospěch. Vrchní představitelé protektorátu využili jeho odkaz a proměnili jej v ikonu loajality k velké německé Říši.
Ukrajinské vojáky z 225. úderného pluku "Tur" čekalo při dobytí ruského muničního skladu překvapení. Objevili totiž detonátory pro dělostřeleckou či minometnou munici, na kterých byla vyryta říšská orlice s hákovým křížem a vyrytým datem 1934.
Hanns Martin Schleyer byl vysoce postavený německý manažer. A také bývalý nacista, který se prosadil v někdejším protektorátu Čechy a Morava. Právě to se mu přesně před 48 lety stalo osudným. Kvůli své minulosti se stal terčem únosu mladých levicových radikálů, kteří ho chtěli vyměnit za své uvězněné soudruhy.
Argentinským úředníkům se podařilo zajistit obraz, který před desítkami let ukradli nacisté v Nizozemsku. Osud obrazu během posledního týdne poutal pozornost světových médií poté, co ho našli nizozemští novináři na fotografiích jedné argentinské realitní firmy.
Příjmení Hitler je neoddělitelně spojeno s vůdcem nacistického Německa a jedním z nejtemnějších období moderních dějin světa. Přesto ho nosil i muž, který se od své nechvalně proslulé rodiny odvrátil, veřejně kritizoval nacistický režim a během druhé světové války bojoval na opačné straně fronty – v americké uniformě.
Americká herečka Sydney Sweeney se stala tváří nové reklamní kampaně módní značky American Eagle – a zároveň velkým symbolem kulturní války. Zatímco část veřejnosti mluví o návratu sexistických stereotypů a nepříjemných historických konotacích, jiní kampaň vítají jako konec „woke“ éry v reklamě. Akcie firmy každopádně během několika dní vzrostly o 10 procent.
Krátce před popravou napsaly oběti nacistické zvůle ve věznici v Mnichově-Stadelheimu dopisy svým blízkým, slova rozloučení ale k adresátům nikdy nedorazila. Desítky let zůstaly dopisy skryté ve složkách popravených. Nyní Bavorské státní archivy a Arolsen Archives spustily celoevropský projekt, jehož cílem je najít potomky obětí a poslední slova jejich příbuzných jim předat.
Po více než 80 letech se do Pompejí vrátila erotická mozaika, kterou za války ukradl nacistický důstojník. Intimní výjev z římské ložnice se stal symbolem návratu ztraceného umění i naplnění legendární „kletby Pompejí“, podle níž každý zloděj pokladů zpod Vesuvu dříve či později pocítí smůlu či neštěstí. Dílo zpět předali italským úřadům dědicové posledního majitele poté, co zjistili jeho původ.
Stály po boku mužů, kteří rozpoutali peklo. Jaké byly osudy Evy Braunové, fanatické Magdy Goebbelsové, elegantní Karoly Frankové či chladné Liny Heydrichové? Poodhalte 80 let po válce příběhy žen, které se zapsaly do temných dějin Třetí říše, protektorátu i fašistické Itálie. Jejich životy byly plné luxusu, intrik, ale i tragédií ve stínu zrůdných ideologií.
Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu, zůstává i deset let po své smrti kontroverzní osobností. Když přiznal členství ve Waffen-SS, otřáslo to s jeho pověstí morální autority. Ovšem dílo, které za svůj život vytvořil, i angažovanost za lepší Německo stále inspirují debaty o vině, odpovědnosti a vyrovnávání se s minulostí.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
