Mariupol, zničený brutálním tříměsíčním obléháním, se pod ruskou okupací pomalu mění. Tisíce obyvatel buď zemřely, nebo uprchly, nové vedení města teď hromadně převádí opuštěné domy pod svou kontrolu. Podobně je to na celém okupovaném území Ukrajiny, kde se chystá zabavení až milionu bytů - a na část z nich mají nárok i váleční veteráni - tedy ti, kteří původní obyvatele vyhnali či zabili.
Rusko se chystá znovu otevřít divadlo v okupovaném Mariupolu, kde v roce 2022 zemřely stovky Ukrajinců včetně dětí skrývajících se před bombardováním města.
Když se pětadvacetiletý Serhij Hrebinyk letos v červnu po více než třech letech konečně dostal z ruského zajetí, jeho rodina v Trostjanci na severovýchodě Ukrajiny si oddechla. Jenže muž, který se vrátil, není tím samým mladíkem, jakého si příbuzní pamatovali před válkou. Z veselého a usměvavého syna a bratra je zamyšlený člověk poznamenaný traumatem a vzpomínkami, o nichž se těžko mluví.
Obyvatelé Doněcku trpí nedostatkem vody už od roku 2014, v posledních týdnech se však situace stala obzvlášť kritickou. Okupační úřady dosazené Ruskem zavedly v červenci přísný režim přídělu: voda je dostupná jednou za tři dny, a to pouze na čtyři hodiny mezi 17. a 21. hodinou. V Mariupolu, Charcyzku a Ilovajsku je voda dostupná každé dva dny.
Zničené město Mariupol se mění pod správou ruských okupačních úřadů. Vedle obnovy budov probíhá i systematická "obnova" mozků – už od dětství.
Zaur Gurcijev velel v roce 2022 vzdušným útokům na ukrajinské město Mariupol. V něm během blokády zemřely desítky tisíc lidí. S mladým ruským velitelem se počítalo do vedoucích státních funkcí, v noci 29. května byl ale před svým domem ve Stavropolu zabit.
Tři roky po bombardování Mariupolu, který se stal symbolem ukrajinského utrpení, tam úřady zabavují tisíce domů a staví nové. Město mělo být podle ruské propagandy zcela opravené už letos, ovšem podle nezávislého serveru Bumaga se tak při současném tempu výstavby stane nejdřív v roce 2043. Obraz zdevastovaného města se snaží vylepšovat i influenceři v ruském žoldu.
Přesně před třemi lety začala ruská invaze na Ukrajinu. Grafika Aktuálně.cz připomíná klíčové bitvy této války.
Zhruba 150 tisíc Ukrajinců, kteří před válkou utekli na západ země, se rozhodlo vrátit na Rusy okupovaná území. Pro většinu z nich bylo téměř nemožné začít nový život, říká ukrajinský poslanec za vládní stranu Sluha národa Maxim Tkačenko. Na vině je podle něj stát, který uprchlíkům nedokázal poskytnout dostatečnou podporu nebo rovné pracovní příležitosti.
Rusové s pýchou ukazují nové domy, které postavili pro obyvatele okupovaného Mariupolu. Často ale vypadají dobře jen na první pohled. Budovy se začínají rozpadat, stěny mají trhliny, v bytech nefunguje topení a na trubkách je vidět rez, popisují obyvatelé města na videu.
Je to, jako kdybyste se dívali přímo do pekla, zhodnotil na Facebooku jeden z diváků snímek 20 dní v Mariupolu. Je to strašný film, plný bolesti, strachu a utrpení. Devadesát minut hrůzy a také hněvu vůči těm, kteří k ruské agresi proti Ukrajině dali rozkaz.
Tato ukrajinská města se stala symboly ruské agrese, která trvá už dva roky. Dříve v nich žily desítky tisíc lidí, dnes už některá ani neexistují.
Oslava Dne námořnictva v Mariupolu, které se 30. července účastnili ruští důstojníci, skončila předčasně. Sedmnáct příslušníků ruské armády muselo do nemocnice, dva z nich dokonce zemřeli. Jídlo jim kyanidem a pesticidy otrávili ukrajinští partyzáni operující v okupovaném přístavu.
Cherson padl do rukou ruským okupantům už na začátku března 2022, jako první velké město. 11. listopadu vetřelci odešli, ale ostřelovali město denně z protějšího břehu Dněpru. Minulý týden město zatopila voda z protržené přehrady Nova Kachovka.
Nové satelitní snímky z portálu Google Earth ukazují rozsah zdevastovaného ukrajinského Mariupolu. Ve městě, ve kterém před začátkem ruské invaze žilo asi půl milionu lidí, nezůstaly téměř žádné nepoškozené budovy.
Ruský prezident Vladimir Putin o víkendu poprvé od začátku invaze navštívil okupovaný Mariupol, údajně se sešel s místními obyvateli a hodnotil nově budované čtvrti. Moskva se snaží město rusifikovat a vzpomínky na ukrajinskou historii i válečné zločiny co nejrychleji odstranit. Fotografům agentury Reuters se podařilo zachytit skutečnou podobu tohoto strategického přístavu u Azovského moře.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal svou nedávnou návštěvou Krymu a Mariupolu důležité poselství jak Západu, tak i domácímu publiku, míní bulharský politický expert Mark Voyger. Pro západní země je to dle jeho názoru od kremelského vůdce především vzkaz vzdoru. „A svým lidem zase ukazuje, že má vše pod kontrolou,“ uvedl Voyger pro britskou televizi Sky News.
Bránil ukrajinský Mariupol v ocelárnách Azovstal a následně strávil více než tři měsíce v ruském zajetí, kde zhubl k nepoznání. Šestatřicetiletý Oleh Mudrak, velitel 1. praporu pluku Azov, ve středu zemřel. Jeho úmrtí dva dny před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu oznámil vojákův synovec Danylo Mudrak.
V prvních měsících ruské invaze probíhaly v jihoukrajinském Mariupolu jedny z nejzuřivějších bojů. Téměř rok poté se Rusko snaží vší silou potlačit fakt, že Mariupol byl před svým obsazením ukrajinským městem. Čerstvé záběry ukazují, jak invazní síly pokračují rychlým tempem ve výstavbě nových budov a v odstraňování všeho, co by připomínalo minulost.
Po celém Mariupolu ruští dělníci bourají vybombardované budovy rychlostí nejméně jedné za den a mrtvá těla odvážejí společně s troskami. Širokými ulicemi projíždějí ruské vojenské konvoje a z obsazeného jihoukrajinského přístavu se rychle stává ruské posádkové město. Tisíce Ukrajinců, kteří zemřeli, nebo odešli, nahradili ruští vojáci, lékaři či právě stavební dělníci.
Ruská okupační správa ukrajinského Mariupolu slibovala, že do zimy opraví zničenou bytovou zástavbu, ve skutečnosti ale tisíce obyvatel mrznou ve zdevastovaných domech a bytech. O tom, jak obyvatelé Mariupolu zvládají těžké podmínky na prahu zimy, s nimi hovořili novináři investigativního webu Važnyje istorii.
Prošla ruským táborem. Několik dní čekala na studeném schodišti. Ruští vojáci ji při kontrole donutili se svléknout. Olena Strukalyová z ukrajinského Mariupolu zažila i to, jak před ní brutálně bijí muže. "Rusko se o své postará. Mluvíte rusky, takže jste Rusové. Raději jeďte do Ruska," říkali jí.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
Ukrajinský Mariupol už více než čtyři měsíce zcela ovládají ruští okupanti. "Pokud by nyní do města vstoupily ukrajinské jednotky, našly by ho rozbombardované a rozstřílené se zničenou infrastrukturou, s nefungujícím centrálním vytápěním, s výpadky elektřiny. Zjistily by, že ani po měsících v některých čtvrtích stále neteče voda," říká reportér Hospodářských novin Ondřej Soukup.
Do lavic se ukrajinští žáci a studenti letos vrátili v různých podobách. Pouze malá část dětí šla do škol osobně, většina se kvůli invazi učí online. Rusové během války už poškodili tisíce vzdělávacích institucí a stovky škol kompletně zničili. Podle Kyjeva cíleně.
Měsíce už o svých mužích neslyšely a žijí ve strachu, jestli jsou vůbec naživu. Deník Aktuálně.cz získal svědectví žen vojáků z pluku Azov, kteří jsou či byli ve věznici Olenivka. Pět desítek z nich v červenci zemřelo při útoku, který Kyjev přisuzuje Rusům. "Slíbili nám, že se naši muži vrátí domů. Už ale ztrácíme veškerou naději," popisují rodiny.
