Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.
Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.
Ukrajinské síly přemlouvají civilisty k evakuaci. Místní ale často odmítají opustit své domovy. Takový příběh zažila spousta ukrajinských měst, která se dostala pod palbu ruských okupačních sil. Jedním z nich je i Dobropillja, která je vzdálená asi 30 kilometrů od Pokrovsku a Myrnohradu. Právě z posledně zmíněného prchala tři dny 70letá žena. Ruské drony jí byly v patách.
Kyjev v noci čelil masivnímu ruskému vzdušnému útoku. Na Telegramu to hodinu po půlnoci oznámil starosta města Vitalij Kličko. V několika výškových budovách začalo v důsledku úderů hořet. Podle ukrajinského letectva ruská armáda raketami a drony útočí i v dalších oblastech Ukrajiny, píše agentura Reuters.
Světoznámá herečka Angelina Jolie zavítala na Ukrajinu. Do země se od vypuknutí války podívala podruhé. Tentokrát se musela ukrývat před ruským dronem. Během její cesty se odehrál incident, při kterém ukrajinská armáda zadržela jejího řidiče. Podle ukrajinské armády totiž neměl výjimku z mobilizace.
Doživotí za mřížemi si má odpykat ruský voják, který zastřelil válečného zajatce. Rozsudek ve čtvrtek vynesl ukrajinský soud nad 27letým Dmitrijem Kurašovem, již dříve trestaným Rusem. Jedná se o první případ v historii napadené země, kdy ruský voják dostal doživotní trest za zabití vojáka, který se předtím vzdal. Ukrajinská prokuratura uvedla, že vyšetřuje dalších 322 podobných případů.
Voliči amerických republikánů, strany Donalda Trumpa, nově čím dál výrazněji podporují Ukrajinu. Zásluhu na tom má její prezident Volodymyr Zelenskyj, píše The Wall Street Journal. Jestliže jejich náklonost k dodávkám zbraní Kyjevu byla na startu Trumpova druhého období na bodě mrazu, nyní je to jinak. Pomohla tomu Zelenského změna strategie.
Ruská armáda ve čtvrtek zaútočila na dětskou školku v ukrajinském Charkově. Starosta města Ilhor Terechov uvedl, že se v době útoku nacházelo v objektu 48 dětí. Podle dostupných informací se všechny děti podařilo evakuovat do nouzového krytu. Jeden člověk při útoku zemřel.
Americký prezident Donald Trump znovu otočil. Pokud to v posledních dnech vypadalo, že se nechal až příliš ovlivnit Vladimirem Putinem, teď se zdá, že šéfovi Bílého domu znovu došla trpělivost. Trump ve středu oznámil, že se plánovaná schůzka v Budapešti v dohledné době neuskuteční, a uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Podobný scénář se odehrál už několikrát.
Rusko stále odmítá ukončit boje na Ukrajině. "Okamžité zastavení ruských vojsk by znamenalo, že velká část Ukrajiny by zůstala pod kontrolou nacistického režimu," řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva tak nadále ukazuje neochotu účastnit se mírových jednání a uzavřít alespoň krátkodobé příměří, což značně komplikuje plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na rychlý mír.
Ruské ztráty v invazi na Ukrajinu, včetně mrtvých a raněných, překročily letos v létě hranici milionu obětí. Vychází to z odhadů britského listu The Economist. Ačkoli Kreml oficiální čísla tají, je zřejmé, že Rusko za svoji útočnou válku proti Ukrajině platí obrovskou cenu. Nepatrný postup Moskvy je tak vykoupen desítkami tisíc mrtvých a ještě větším počtem zraněných.
Rusko provedlo na konci víkendu svůj dosud největší letecký útok na Ukrajinu. Během něj agresor zasáhl i horní patro hlavní vládní budovy v Kyjevě. Při útoku bylo nasazeno více než 800 dronů Šáhed a 13 raket, přičemž část z nich byla sestřelena. Ukrajina už dříve zaútočila na ropovod Družba v Rusku, což podle velitele dronových jednotek Roberta Brovdiho způsobilo rozsáhlé požáry.
Rusko přestalo předstírat, že vůbec nějakým způsobem uvažuje o možném příměří, které by zprostředkoval americký prezident Donald Trump. Nejvyšší ruský velitel naplno přiznal, že útoky na Ukrajinu a její obyvatele budou pokračovat i na podzim.
Rusko během noci na čtvrtek provedlo rozsáhlý letecký útok na ukrajinská města, včetně Kyjeva a dalších oblastí vzdálených daleko od frontové linie. Útok si vyžádal nejméně 15 obětí na životech, mezi nimi i čtyři děti. Dalších zhruba 40 zraněných lidí bylo hospitalizováno, včetně několika dětí ve věku od sedmi do 17 let.
David Čičkan, ukrajinský výtvarník, anarchista a voják, padl v bojích proti ruské agresi. Na kyjevském Majdanu mu přišly dát poslední sbohem stovky lidí z řad rodiny, přátel i kulturní a aktivistické scény.
Ukrajinský parlament v úterý schválil a prezident Volodymyr Zelenskyj k večeru podepsal kontroverzní zákon, který dává prezidentskému úřadu větší kontrolu nad protikorupčními institucemi v zemi. Zákon vyvolal na několika místech ve válkou napadené Ukrajině protesty.
Ukrajina má od poloviny července novou předsedkyni vlády. Do funkce premiérky nastoupila devětatřicetiletá Julija Svyrydenková, dosavadní ministryně hospodářství a první místopředsedkyně vlády. Po Julii Tymošenkové je druhou ženou v čele vlády. Svyrydenková přebírá otěže kabinetu ve chvíli, kdy země čelí zostřující se ruské ofenzivě, nejisté podpoře Západu i vzrůstajícímu domácímu napětí.
Když se městem rozezní sirény a výbuchy, obyvatelé Kyjeva míří pod zem. Stanice metra se v noci mění v provizorní útočiště, kde lidé hledají bezpečí před ostřelováním, sdílejí strach i ticho a snaží se usnout - vedle cizích lidí, se psem, s dětmi v náručí... V metru je chladno, tvrdá podlaha tlačí. Ale venku zuří válka.
Rusko v noci na pátek podniklo dosud největší letecký útok drony a raketami na Ukrajinu, zasáhlo obytné čtvrti a zranilo desítky lidí. Útok přišel krátce poté, co americký prezident Donald Trump po telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem přiznal, že v jednáních o příměří nenastal žádný posun.
Rusko nasadilo v noci ze čtvrtka na pátek k útoku na Ukrajinu na 540 dronů. To je nejvíc od začátku vojenské invaze. "Něco takového jsem mimo frontu ještě opravdu nezažil," komentuje přímo z Kyjeva šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. Masivní útok začal před půlnocí a trval sedm hodin.
Noční útok na Kyjev byl jedním z nejstrašlivějších od začátku ruské agrese. Ukrajinští lídři po něm tvrdě zkritizovali mezinárodní společenství, že nedostatečně reaguje na vraždění civilistů a ničení jejich obydlí. Kyjevský starosta Vitalij Kličko tvrdí, že záchranné složky v hustě obydlené čtvrti Nyvky nalezly zbytky kazetové munice.
Výstup na svého času nejvyšší sochu světa nesoucí jméno "Matka Vlast volá", kterou najdete nad ruským Volgogradem (dřívějším Stalingradem), se stal osudným pro rektora Moskevské státní akademie tělesné kultury Nikolaje Česnokova. Při čtvrtečním výšlapu zemřel - zřejmě na infarkt - přímo uvnitř hlavy sochy. Tu Sověti postavili jako připomínku vítězství nad nacismem, podobná stojí i v Kyjevě.
Ukrajinská vláda otevřeně obvinila Čínu z účasti ve válce na straně Ruska poté, co její jednotky zadržely dva čínské občany bojující v řadách ruské armády. Dle prezidenta Zelenského jde o zásadní průlom ve vývoji konfliktu. Čína jakékoliv oficiální zapojení popřela. "Čínská prohlášení bych nebrala moc vážně," říká analytička z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) věnující se Číně Ivana Karásková.
V mládežnické reprezentaci se potkal třeba s Lukášem Dostálem, už v 19 letech chytal finskou ligu. Potom však hokejový brankář Radek Haas sešel z očí a zpátky na ledě se objevil až v současné sezoně. Vystřídal dvě pozoruhodné destinace - Island a Ukrajinu. Ve válkou zmítané zemi se aktuálně chystá na finále play off.
Bitva o lesy obklopenou vesnici Moščun uchránila ukrajinské hlavní město Kyjev před vpádem ruských agresorů. Umožnila napadené zemi bránit se už čtvrtým rokem invazi vojsk kremelského vládce Vladimira Putina.
Tři roky uplynuly toto pondělí od chvíle, kdy Rusko útokem na Ukrajinu rozpoutalo největší konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Následující řádky jsou osobní vzpomínkou šéfredaktora Aktuálně.cz Matyáše Zrna na první dny invaze.
